Aktualizováno Německo bude muset v příštích letech začít přijímat mnohem více zahraničních pracovníků, pokud se chce vypořádat s postupným stárnutím své pracovní síly. Zemi to doporučuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta ve své zprávě uvádí, že Berlín by měl otevřít dveře kvalifikovaným zaměstnancům jak z ostatních zemí Evropské unie, tak mimo ni.
Německo je v rámci OECD už teď jednou z neotevřenějších zemí, pokud jde o pravidla přijímání vysoce kvalifikované pracovní síle ze zahraničí. Podle OECD ale Berlín bude muset liberalizovat i nábor zahraničních zaměstnanců s nižším stupněm vzdělání, jako jsou třeba zdravotní sestry či maloobchodníci.
V Německu bude podle OECD do roku 2025 chybět asi 5,4 milionu kvalifikovaných zaměstnanců. Za ty se považují všichni, kteří mají nějakou profesi nebo vystudovali nějaký obor. Za relativně obtížnou OECD považuje snahu přimět více Němců, aby se zapojili do pracovního procesu, anebo aby se zvýšila obecná úroveň dovedností.
"Pokud má přistěhovalectví splnit očekávání a přispět k naplnění poptávky po kvalifikované pracovní síle, bude nutné výrazně zvýšit migraci za prací. A to jak ze zemí v rámci rozšířené EU/EFTA, tak ze zemí mimo tento prostor," píše se ve zprávě. EFTA, což je zkratka pro Evropské sdružení volného obchodu, zahrnuje také Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Norsko. Všechny tyto země mají těsné vazby na EU.
Doporučení OECD se ale nemusí snadno prosazovat. Ekonomika eurozóny se potýká s dopady dluhové krize a bojuje s vysokou nezaměstnaností. Prosadit takový plán tedy může narazit na politický odpor. Z ostatních zemí EU/EFTA do Německa každoročně přichází jen asi 25.000 zaměstnanců. To je asi 0,2 procenta německé populace. Ve většině ostatních zemí OECD je tento podíl vyšší.
OECD nicméně upozorňuje, že Německo má zatím prostor k tomu, aby se na změny připravilo. Nedostatek kvalifikované pracovní síly tam totiž ještě není zásadním problémem. Na druhou stranu ale jedna ze čtyř firem uvedla, že v roce 2010 nebyla schopna přijmout dostatek nových zaměstnanců. To je víc než dvakrát tolik, co zjistil podobný průzkum v roce 2000. Loni v srpnu firmy nedokázaly obsadit více než 100.000 pracovních míst určených pro učňovské obory.
Vláda kancléřky Angely Merkelové si je nedostatku kvalifikované pracovní síly dobře vědoma. Zavedla už proto několik nových opatření, která mají omezit byrokracii a povzbudit firmy, aby uznávaly kvalifikaci ze zahraničních škol. Kritici ale podle agentury Reuters tvrdí, že to nestačí a že je třeba udělat mnohem víc.
"Demografické trendy naznačují, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků bude narůstat a bude se týkat většího počtu profesí," varuje OECD.
Pracovní migrace je na vzestupu už od začátku finanční krize. Jednotlivé zprostředkovatelny práce a firmy v některých částech Německa už začaly rekrutovat lidi přímo v Portugalsku a Španělsku, tedy v zemích, které jsou krizí zasaženy nejvíce. Lákají do Německa hlavně inženýry a zdravotnický personál.
Německo ale úplným magnetem pro pracovní migraci zatím není, což je částečně dáno jazykovou bariérou. Do Německa sice kvůli práci přijíždí čím dál víc lidí ze Španělska i Portugalska, většinou jsou to ale pracovníci s nízkou kvalifikací. OECD radí, aby víc dělali sami Němci, pokud se chtějí prodat a přilákat lidi, o které skutečně stojí. Slevit by prý mohli také z některých požadavků, například aby žadatelé mluvili perfektně německy.