Aktualizováno Země Evropské unie se dnes po celonočním jednání dohodly na dlouhodobém rozpočtu unie na roky 2014 až 2020. Na Twitteru to oznámil unijní prezident Herman Van Rompuy. Česká republika by měla získat zhruba 20,5 miliardy eur. Vyjádření, která jednání předcházela, naznačovala, že by summit EU o rozpočtu mohl skončit neúspěchem stejně špatně jako ten, který se konal na konci listopadu. Dnes totiž z Bruselu přicházely zprávy o dalším a dalším zpoždění časového harmonogramu jednání.
Pro Českou republiku, které před jednáním hrozilo i případným použitím veta, byla klíčová takzvaná kohezní politika. To je nástroj k pomoci k chudším regionům, kam se řadí všechny české regiony s výjimkou Prahy. "Přijíždím do Bruselu na jednání o víceletém finančním rámci se silným a jednomyslným mandátem vlády České republiky. Tento návrh je pro nás neakceptovatelný a jsme připraveni použít i veto," řekl včera novinářům premiér Nečas při příjezdu na vrcholnou schůzku.
Oproti původnímu plánu, který už před summitem kritizovali a kvůli němuž hrozili i vetem, Češi v návrhu předloženém v noci měli zhruba 400 milionů eur navíc. Ministerský předseda Petr Nečas podle některých diplomatických zdrojů požadoval více než zmiňovaných 400 milionů; premiér sám ale české požadavky a výtky vůči původní rozpočtové variantě před novináři neupřesnil. Dva různé diplomatické zdroje se v souvislosti s Prahou zmínily o požadavku kolem jedné miliardy eur.
Celkové výdaje EU na sedmileté období činí v závazcích 960 miliard eur, což je o několik desítek miliard eur méně, než předpokládal původní návrh Evropské komise. Po škrtech volali hlavně čistí plátci, tedy země platící do rozpočtu víc, než z něj pak získávají.
Lídři 27 evropských států se dohodli, že na politiku soudržnosti vyčlení v letech 2014 až 2020 lehce nad 324,7 mld. EUR. To je sice o čtyři miliardy eur více, než předpokládal zkrachovalý listopadový návrh, ale o 30 miliard eur méně, než připadá na současné období. Převedeno na procenta, je to pokles o 8,5 procenta.
ČR bude mít v eurofondech k dispozici asi 20,5 miliardy eur, tedy méně peněz než v nynějším rozpočtu pro roky 2007 až 2013, kdy to bylo asi 27 miliard eur. V tomto období mohla a stále ještě může vyčerpat z evropských fondů až 26,7 miliardy eur, což ji v přepočtu na obyvatele řadilo na první místo v EU. Na stranu druhou proces čerpání peněz v ČR provázela v minulých letech řada problémů.
Hrozba, že by ČR mohla zablokovat jednání o rozpočtu Evropské unie na období 2014-2020, podle českého premiéra Petra Nečase pomohla Praze zvýšit množství peněz, které bude moci čerpat z evropských fondů. "Jednání bylo velmi komplikované a nepopírám, že i velmi náročné," řekl českým novinářům Nečas po více než 24hodinovém rokování.
Praha pokles očekávala vzhledem ke změnám struktury i objemu prostředků na kohezní politiku a také skutečnosti, že Česká republika v porovnání s ostatními zbohatla. I tak by měla ČR v přepočtu kohezních peněz na hlavu být v první pětce mezi 27 státy unie.
"Slovensko do rozpočtu EU v letech 2014 až 2020 odvede přibližně sedm miliard eur, ale za stejné období naše příjmy přesáhnou 20 miliard eur v běžných cenách. Pozitivní bilance pro Slovensko je 13 miliard eur," pochvaloval si po summitu slovenský premiér Robert Fico.
Otázkou teď ale je, jak se k dohodě států postaví Evropský parlament. Jeho souhlas je nutný k tomu, aby dlouhodobý rozpočet mohl platit. Ze zákonodárného sboru přitom v minulých dnech a týdnech zaznívaly i poměrně hodně kritické hlasy europoslanců nespokojených se škrty v návrhu EK.
Šéfové frakcí Evropského parlamentu odmítají rozpočtovou dohodu
Šéfové čtyř klíčových politických skupin v Evropském parlamentu označili dnes přijatou dohodu o rozpočtu EU na roky 2014-2020 za "nepřijatelnou". Evropský parlament přitom může rozpočtovou dohodu vetovat.
Odmítavé prohlášení vydali šéf Evropské lidové strany (PPE) Joseph Daul, předseda socialistů (S&D) Hannes Swoboda, Guy Verhofstadt za liberály (Alde) a Daniel Cohn-Bendit za frakci Zelených, informovala agentura ANSA.
Lídři zemí Evropské unie se dnes dohodli na dlouhodobém rozpočtu unie po celonočním jednání. Celkové výdaje EU na sedmileté období činí v závazcích 960 miliard eur (přes 24 bilionů korun), což je o několik desítek miliard eur méně, než předpokládal původní návrh Evropské komise.
Souhlas Evropského parlamentu je nutný k tomu, aby dlouhodobý rozpočet mohl platit. Ze zákonodárného sboru přitom v minulých dnech a týdnech zaznívaly i poměrně hodně kritické hlasy europoslanců nespokojených se škrty v návrhu EK..
(Zdroj: ČTK, Reuters)