Ruský plynárenský podnik očekává, že svým zákazníkům v Evropě letos udělí slevy na dodávky v hodnotě 4,7 mld. USD. Navzdory negativnímu dopadu pro cash flow se státem kontrolovaný moloch zavázal k vyplacení dividendy ve slíbené výši.
Ke snížení cen nutí tlak levnější konkurence a odběratelů, kteří požadují, aby byly ve vzorcích pro výpočet ceny v dlouhodobých kontraktech více zohledněny kotace zemního plynu na spotovém trhu. Ty se dlouhodobě pohybují níže než v případě dlouhodobých smluv.
Plynárenská společnost nakonec musela požadavkům evropských odběratelů, kteří obstarávají většinu jejích příjmů, ustoupit a vzorce pro tvorbu ceny upravit, a to i se zpětnou platností. Poptávka po zemním plynu v Evropě se v poslední době snižuje, převážně v důsledku hospodářského útlumu a malátné aktivity v průmyslu. Kromě toho má vliv zvyšování účinnosti spotřebičů a nabídka konkurenčních paliv v Německu, což je v Evropě hlavní energetický trh.
Statoil, největší norský těžař a konkurent Gazpromu, je vůči požadavkům klientů daleko vstřícnější a na spotové ceny váže polovinu svých kontraktů. Loni se jeho odbyt v Evropě zvýšil o 16 %, zatímco Gazpromu klesl o 8 %. Objemy dodávek z obou zemí se prakticky vyrovnaly. Ruský export dosáhl 138 mld. m3 (-8 % meziročně). Šéf konzultantské firmy East European Gas Analysis Michail Korčemkin podotýká, že to ruský vývoz byl nejnižší za posledních deset let.
Loni si na refundace a slevy vyhradil 4,4 mld. USD, z čehož nakonec vyplatil 2,7 mld. USD. Mezi společnostmi, které si vyjednaly nebo vysoudily výhodnější podmínky, je polská , německá , italské ENI a a další. Podle analytiků si společnost bez flexibilního přístupu neudrží svůj 25% podíl na evropském trhu a nenaplní cíl dodat letos na své hlavní odbytiště 152 mld. m3 plynu.
Další výzvou bude pro odražení snah o zrušení jeho exportního monopolu, který je v ruské legislativě zakotven zákonem z roku 2006. Na liberalizaci vývozu mají zájem nejen nezávislí producenti jako Novatek, ale i velcí ropní těžaři, kteří se rostoucí měrou snaží orientovat na plynárenské odvětví a kterým se kvůli domácí regulaci cen vyplatí prodávat plyn v zahraničí.
Zhoršující se cash flow vyvolává obavy, jestli společnost dokáže dostát závazkům ohledně výplaty dividend. Krom investic do těžby totiž nadále hodlá velké prostředky vkládat do výstavby nových plynovodů jako baltský Nord Stream, který byl dokončen nedávno, a černomořský South Stream, který má plyn do Evropy přivádět od roku 2017. Náklady černomořského projektu by se podle nezávislých odhadů mohly vyšplhat na 55 mld. USD. také patří k hlavním sponzorům chystaných zimních olympijských her v Soči, které se uskuteční v příštím roce.
Podle analytiků přítomných na páteční prezentaci pro investory hodlá ze zisku z loňského roku vyplatit dividendu v rozmezí 7 až 8 RUB na akcii, oproti loňským 8,97 RUB/akcie. Podle zdrojů agentury Reuters společnost za loňský rok vykáže volný cash flow ve výši pouhopouhé 1 mld. USD, takže si na výplatu akcionářům s největší pravděpodobností bude muset vypůjčit.
Čistý zisk plynárenského gigantu za loňský rok by měl dosáhnout 38 mld. USD, oproti rekordním 45 mld. USD z roku 2011. Letošní kapitálové výdaje by měly dosáhnout 40 mld. USD, zatímco loni činily 44 mld. USD. Společnost sponzoruje německý fotbalový klub Schalke 04 a ruský Zenit Petrohrad. V Petrohradu hodlá postavit novou centrálu – věž vysokou 462 metrů.
(Zdroje: Reuters, Moscow Times)