Po letech zoufalství ze stavu výrobního sektoru ve vyspělých ekonomikách se nyní hovoří o jeho lepší budoucnosti. Mzdy v Číně rychle rostou, ve vyspělých ekonomikách naopak stagnují, či dokonce klesají. Události jako zemětřesení v Japonsku či záplavy v Bangkoku ukazují na zranitelnost globálních výrobních řetězců. Například v USA se tak pravděpodobně budou znovu vyrábět pračky a počítače. Podle našeho výzkumu se ale budoucnost výrobního sektoru ve vyspělých ekonomikách rozvine jinak, než se většina domnívá.
V roce 1950 se podíl výrobního sektoru v USA na celkové zaměstnanosti nacházel na úrovni 25 %, dnes je to jen 9 %. Tento sektor tvoří několik různých odvětví. Některé z nich musí mít přístup k přírodním zdrojům, jiné pracují hlavně s kvalitní pracovní silou a další zase spoléhají zejména na levnou práci. Ty zaznamenaly největší ztráty. Nejlépe si ve všech vyspělých ekonomikách vedou naopak odvětví, která se zaměřují na inovace pro místní trhy. Jde například o automobilové součástky, chemii, léky či strojírenskou produkci. Arbitráž zaměřená na nízkou cenu práce má tak význam jen pro určitá odvětví. Jinde je rozhodující vzdálenost konečné poptávky po výrobcích.
Globální ekonomika sice stále zápasí s dozvuky finanční krize, výroba ale roste. Poptávka po ní je v současnosti 2,5krát silnější v rozvíjejících se ekonomikách než v zemích vyspělých. Očekává se přitom, že v roce 2025 bude více než polovina globální spotřebitelské poptávky pramenit z dnešních rozvíjejících se zemí. Pokud chtějí globální výrobní společnosti prosperovat, musí tento trend zachytit. Příležitostí jsou pro ně zejména inovace začínající u nových materiálů (například nanovlákna) a končící u 3D tisku a internetových technologií. Významnou konkurenční výhodou bude schopnost poskytování kvalitních poprodejních služeb.
V následujících pěti letech mají výrobní společnosti ojedinělou šanci vybudovat nový základ růstu. Když se jim to povede, budou nadále prosperovat i ve vyspělých ekonomikách, kde zvýší poptávku po kvalifikované pracovní síle a vybudují moderní výrobní zařízení. Zároveň budou stále více fungovat jako servisní odvětví, protože poroste role vývoje, logistiky a správy dat. Tato odvětví potáhnou zaměstnanost a aktivitu i v jiných segmentech, například v dopravě. V případě úspěchu tak bude nahrazeno mnoho pracovních míst, které byly ztraceny při propadu poptávky během posledních deseti let. Zároveň je ale pravděpodobné, že tlaky působící na nižší zaměstnanost v tomto sektoru kvůli růstu produktivity a novým technologiím zůstanou.
(Zdroj: Making a future for manufacturing in advanced economies, VOX)