Máte chuť na krávoovci?

Losos “AquAdvantage" je geneticky modifikovaný atlantický losos, jehož geny byly modifikovány přidáním růstového genu jiné ryby, slimule. Tato kombinace způsobuje, že losos AquAdvantage přibývá na váze celoročně a ne jen na jaře a v létě jako ostatní lososi, a dosáhne tak plné prodejní váhy již v 16 měsících místo ve třech letech. Losos AquAdvantage je prvním geneticky modifikovaným (GM) hospodářským zvířetem, které bude pravděpodobně schváleno k prodeji na volném trhu. V prosinci 2012 mu chybělo jen docela málo k plnému schválení a registraci ze strany FDA (americká Food and Drug Administration).

Geneticky modifikované potraviny (GM potraviny) jsou vyráběny z geneticky modifikovaných plodin, které vznikly tak, že jejich DNA byla laboratorně změněna prostřednictvím technologií genetického inženýrství. GM potraviny mohly být vytvořeny z důvodu rychlejšího příbytku váhy, odolnosti vůči chorobám, produkci většího množství živin nebo z jakéhokoliv jiného prospěšného důvodu. GM zvířata byla již také experimentálně vytvořena, ale zatím žádné nebylo uvedeno na trh. Losos AquAdvantage je ale již velmi blízko, blizoučko, kuchyňským linkám, a potraviny ze zvířat krmených GM krmivy se rutinně prodávají ve Spojených státech i v Evropě.

GM potraviny jsou typicky transgenickými produkty, t.j. geny z jednoho rostlinného nebo živočišného druhu jsou přidané k druhu jinému. Vědci poprvé objevili možnost transferu DNA mezi organismy v roce 1946. Komerční prodej GM potravin byl zahájen v roce 1994, kdy kalifornská společnost Calgene (koupená Monsantem, gigantickou americkou zemědělsko-biotechnologickou korporací, v r. 1996) uvedla na trh své pomalu zrající rajče “Flavr Savr”. Od r. 1995 se několik obřích amerických společností, vedených právě Monsantem, a hrst evropských konglomerátů a specializovaných zemědělských biotech firem, zaměřilo na vývoj a komercializaci GM potravin. V roce 2000 vědci poprvé vytvořili potravinu, u níž byla geneticky zvýšena její výživná hodnota, tzv. zlatou rýži. Od 90. let minulého století použití GM plodin doslova explodovalo. Pod vedením USA v současnosti 29 zemí světa povoluje komerční produkci GM plodin a 10 % celkové světové osevné plochy je oseto GM plodinami: tři čtvrtiny světové produkce sójových bobů, polovina bavlny a čtvrtina kukuřice, hlavně v USA, Brazílii, Argentině a Kanadě.

Odpor veřejnosti vůči GM plodinám vždy byl a zůstává silný. Průzkum veřejného mínění britskou British Science Association v roce 2012 zjistil, že podíl lidí, kteří měli nějaké výhrady vůči GM plodinám, sice klesl mezi 2003 a 2012, ale jen o pět procent na současných 47 %. To samozřejmě zvyšuje náklady na získání regulatorních schválení pro prodej GM potravin. Nedávná studie zjistila, že průměrné náklady na získání evropské a americké registrace jedné nové GM plodiny jsou nyní asi 140 milionů euro, což činí GM potraviny stále více doménou obřích firem jako Monsanto, které si to mohou dovolit.

Kritici protestují vůči GM potravinám z mnoha důvodů. Hlavní oblasti kontroverze se týkají především rizika újmy na zdraví z požívání GM potravin, role a schopností regulátorů, vlivu GM plodin na životní prostředí, jejich role pro výživu rostoucí globální populace, etických důvodů, vlivu GM plodin na farmáře, včetně těch v rozvojových zemích, a GM plodin jako součásti průmyslovo-zemědělského komplexu. Ty poslední dva body ekonomické povahy se týkají faktu, že produkce GM semen je nesmírně koncentrovaná v rukách mocných nadnárodních společností, které nahromadily disproporcionální vyjednávací sílu v poměru jak s farmáři tak s konečnými spotřebiteli. To je spojeno s faktem, že GM plodiny (a potenciálně zvířata) jsou potravinami, na které se vztahují zákony o duševním vlastnictví, tedy především patenty, což, jak známo, Američané berou smrtelně vážně (pamatujete se na epickou bitvu a prohru Samsungu s Applem před kalifornskou velkou porotou minulý rok?).

Ale přes rozsáhlou kritiku, především v Evropě, se šíření GM potravin zdá nezastavitelným. Matematika je to vcelku jednoduchá. Jak se zmenšuje světová orná plocha a přírůstky výnosnosti sklizní klesají, svět bude v roce 2050 potřebovat vyprodukovat o 70 % více potravin než nyní. To je alespoň výpočet UN Food and Agriculture Organization k tomu, co bude potřeba k nasycení těch 9 – 9,5 miliardy lidí, které bude země mít v polovině tohoto století. Technologie minulého století na to prostě nestačí. Více než významné zisky z tzv. Zelené revoluce 60. let - petrochemická hnojiva, pesticidy, irigace a vylepšené rostlinné druhy - jsou takřka vyčerpány. Je skoro nemožné nakrmit ty nové přírůstky populace tím, že se zorá více půdy, protože již není co orat, a protože přeměna půdy na ornou je velkých zdrojem skleníkových plynů. Čerpání více vody z řek by jen akcelerovalo ztráty biodiversity. A musíme také zlepšit - a pravděpodobně snížit - spotřebu dusíku (t.j. v dusíkatých hnojivech), která vytváří mrtvé zóny okolo Mexického zálivu a v rozsáhlých pásech země v Asii a Africe a eutrofizaci sladké vody.

Potravinářský průmysl je jedním z nejsilnějších lobbistických systémů na světě a výrobci GM potravin umí dobře chodit v tom, jak “správně” interpretovat jakoukoliv informaci. Viděli jste americký film “Thank you for smoking”? Jestli ne, tak doporučuji jako pomůcku pro každého, kdo si láme hlavu tím, jestli je možné interpretovat i poselství o prokazatelně škodlivé aktivitě, jako je kouření nebo pití alkoholu, tak, aby byl zcela odražen jeho účinek. Je. Kritici GM potravin, tedy aktivisté z Greenpeace, Soil Association, GM Freeze, World Wildlife Fund a mnozí další, jsou daleko hůře organizovaní, nemají ani zdaleka tak hluboké kapsy a mají mnohem horší přístup ke světovým médiím než obhájci GM plodin.

Takže i v případě, že nejste rozhodnuti, do kterého tábora patříte, jedna věc je jistá: tohle není rovný zápas. Vskutku perfektním příkladem je California Proposition 37, což byla kalifornská zákonodárná iniciativa, která měla v případě schválení zavést povinné značení přítomnosti GM komponentů na potravinách prodávaných ve státě Kalifornie. Návrh tohoto zákona byl předložen v létě 2012 právníkem Jamesem Wheatonem, získal skoro jeden milión podpisů jako petice a měl podle průzkumů asi 60 – 70% podporu široké veřejnosti. Jeho přívrženci shromáždili asi 5 miliónů amerických dolarů od sponzorů, hlavně místních biofarmářů a malých výrobců biopotravin. Brzy poté byla vytvořena speciální lobbistická skupina, podpořená firmami Monsanto, DuPont, Dow, Cargill, BASF a Grocery Manufacturers Association, která zahrnuje Pepsico, General Mills, Kellogg a výkvět největších amerických potravinářských firem. Tato lobbistická skupina bez větší námahy vybrala přes 45 miliónů amerických dolarů na boj s touto zákonodárnou iniciativou. V listopadu 2012 byla Proposition 37 přehlasována 51,5% většinou kalifornských zákonodárců.
 
Takže si nabruste nože a vidličky, steak z krávoovce bude ve Vašem supermarketu, než se nadějete…A jak Vám bude chutnat!