Aktualizováno Největší šanci stát se novým guvernérem japonské centrální banky má zřejmě bývalý činitel tamního ministerstva financí Toširo Muto (69). Tvrdí to zdroje agentury Reuters, podle nichž premiér Šinzó Abe vybere nástupce současného guvernéra Masaakiho Širakawy (63) asi už v nejbližších dnech.
Širakawa začátkem února oznámil, že z funkce odejde o tři týdny dříve, než mu skončí jeho pětiletý mandát. Své působení v čele BoJ tak ukončí k 19. březnu. Abe tak bude moci prosadit do vedení banky člověka, který bude snáze plnit politické zadání, tedy dostat zemi z recese a deflace. Nového šéfa centrální banky ale musí schválit parlament, což může Abemu plány zkomplikovat.
Muto podle zdrojů patrně ještě víc uvolní měnovou politiku, ale vyvaruje se radikálních kroků, které prosazují někteří další kandidáti. Zdroje tvrdí, že ve hře jsou zřejmě dvě až tři jména, avšak s akademiky se nepočítá. Mezi kandidáty dříve padlo také jméno prezidenta Asijské rozvojové banky Kazumasa Iwata.
Někteří politici a vládní činitelé se obávají, že pokud by centrální banka sáhla k radikálním opatřením, mohla by zneklidnit finanční trhy. Ty jsou už teď nervózní i ze schůzky zemí G20, která se dnes a v sobotu koná v Moskvě a kde se bude jednat hlavně o kurzech měn.
Předseda japonské vlády Abe, který je ve funkci teprve od prosince, už před volbami sliboval, že se bude snažit centrální banku přesvědčit, aby změnila dosavadní politiku a co nejvíce podpořila hospodářský růst. Japonské ekonomice by se podle něho mělo dostat podpory skrze oslabení japonského jenu a další stimulaci ekonomické aktivity i navzdory dalšímu zadlužení. Japonsko je přitom již nyní daleko nejzadluženější ze všech zemí OECD.
Bank of Japan v lednu nečekaně oznámila, že od začátku příštího roku spustí další program nákupu aktiv v novém stylu blízkém tomu, který americká centrální banka oznámila již loni. Hodlá měsíčně nakupovat aktiva asi za 13 bilionů jenů, z čehož by 2 biliony jenů měly směřovat do japonských vládních dluhopisů a 10 bilionů jenů do státních pokladničních poukázek. BoJ v loňském roce rozšířila svůj program nákupu dluhopisů celkem pětkrát. To byla největší aktivita banky v jednom roce za poslední desetiletí. Naposledy BoJ uvolňovala tak často měnovou politiku v roce 2001, kdy zemi trápila domácí bankovní krize.
Japonská centrální banka patří k nejvlivnějším institucím svého druhu. Spravuje devizové a zlaté rezervy o objemu téměř 1,3 bilionu dolarů (asi 24 bilionů Kč), což je druhá největší hodnota na světě. Vyšší rezervy má jen Čína, a to zhruba 3,2 bilionu dolarů (asi 61,6 bilionu Kč). Například Spojené státy v první desítce vůbec nefigurují.
Japonská ekonomika zůstala v posledním čtvrtletí v mírné recesi, HDP klesl proti předešlému kvartálu o 0,1 procenta a pokles vykázal třetí čtvrtletí po sobě. Poslední údaje tak podpořily snahu nové vlády stimulovat razantními kroky oživení růstu. Vláda minulý měsíc předpověděla, že japonská ekonomika v příštím fiskálním roce od letošního dubna oživí z útlumu a vzroste o 2,5 procenta. Kabinet předpokládá, že nová rozpočtová a měnová politika posílí domácí poptávku a ke zrychlení růstu přispěje i oživení globální ekonomiky z útlumu.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, Reuters)