Nejvyšší správní soud (NSS) nevyhověl žádné ze 109 volebních stížností na prezidentské volby. Dnes dořešil poslední tři podněty - jeden odmítl pro opožděnost, dva zamítl. Soud tak potvrdil vítězství Miloše Zemana v první přímé volbě prezidenta. Neúspěšní stěžovatelé se ještě mohou teoreticky obrátit na Ústavní soud (ÚS). Případné stížnosti ale už nemají přímý vliv na Zemanův nástup do funkce. Inaugurace se uskuteční 8. března.
Z celkového počtu stížností jich 64 skončilo odmítnutím, zejména proto, že pisatelé nedodrželi zákonnou lhůtu pro zpochybnění výsledku voleb. Další skupinu návrhů soudci vyřešili pouze prostřednictvím korespondence, protože nesplňovaly různá formální kritéria nebo vůbec nebylo jasné, čeho se stěžovatelé domáhají. Věcně volební senát přezkoumal 24 podnětů. Přestože v některých případech zjistil nezákonnosti, volby nezrušil. Zjištěné problémy totiž podle soudu nemohly ovlivnit celkový výsledek. Zeman ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga rozdílem téměř 500.000 hlasů.
Řada návrhů se týkala kampaně, v níž Zeman podle stěžovatelů uplatňoval nepravdivé, případně xenofobní a nacionalistické argumenty. Volební senát uznal, že některá Zemanova tvrzení se lidem mohla jevit jako nekorektní, demagogická či dokonce lživá. Nešlo však prý o tak závažné zásahy, aby si vynutily zrušení voleb. Podle NSS je v podmínkách demokracie obvyklé, že kandidáti a jejich stoupenci využívají pozitivní i negativní kampaň, v níž mají své místo i emocionální a vyostřené argumenty. Zneplatnění voleb připadá podle soudců v úvahu jen ve výjimečných případech, kdy jedna intenzivní protizákonnost, případně řada protizákonností slabších, mohla změnit celkový výsledek.
Soud se z podnětu některých stížností zabýval také sporným inzerátem v deníku Blesk, kde se objevily ostré útoky na Schwarzenberga. Volební senát ale připomněl, že se nijak neprokázalo spojení zadavatele inzerátu se Zemanovým týmem. Jako další problematické prvky kampaně soud jmenoval šíření nepravdivých informací o vystěhování Schwarzenbergovy známé ze zámeckého bytu v Čimelicích nebo pokusy spojovat jeho rodinu s fašistickým a nacistickým hnutím.
"Soud shledal, že se v těchto případech opravdu jednalo o nepravdivá tvrzení i lži. Dospěl tak k závěru, že v průběhu volební kampaně došlo k nezákonnostem schopným ovlivnit volební výsledek, avšak nikoliv tak intenzivním způsobem, který by mohl konečný výsledek změnit," uvedla v pondělí mluvčí soudu Sylva Dostálová. Okolnostmi registrace jednotlivých kandidátů, předvolebním postupem ministerstva vnitra ani prováděcím zákonem k přímé volbě se už nyní NSS nechtěl zabývat. Ke všemu se prý vyjádřil už před volbami, když řešil devět stížností nezaregistrovaných kandidátů.
Konkrétní chybu ve volebním procesu zjistil NSS v Buštěhradu na Kladensku. V seznamu voličů byla u dvou sourozenců poznámka, že mají omezenou způsobilost k právním úkonům. Komise je proto nenechala volit. Ve skutečnosti ale žádné omezení neměli. Jak se poznámky do seznamu dostaly, buštěhradský městský úřad nevysvětlil. Podle NSS jde o závažné porušení volebního zákona. Vzhledem k půlmilionovému rozdílu hlasů v druhém kole přímé volby však chyba nemohla ovlivnit celkový výsledek.
Se stížnostmi se na NSS neúspěšně obracely také některé známé osobnosti, například olympionička Věra Čáslavská a dokumentaristka Olga Sommerová. Soud nevyhověl ani protikorupčnímu sdružení Růžový panter, právnímu aktivistovi Tomáši Pecinovi nebo antikomunistovi Janu Šináglovi. Všechna rozhodnutí v plném znění lze dohledat na úřední desce Nejvyššího správního soudu.