Aktualizováno Americká ekonomika s příchodem nového dne vstoupila do období automatických škrtů, které by mohly ze státního rozpočtu letos odříznout částku 85 miliard dolarů a zpomalit oživení. Lhůta pro dohodu, která by škrtům zabránila, skončila o půlnoci východního amerického času (6:00 SEČ). Mezinárodní měnový fond už varoval, že sníží odhad růstu americké ekonomiky na letošní rok minimálně o 0,5 procentního bodu.
Ještě těsně před půlnocí si Bílý dům a vedení republikánské strany vyměnili sérii trpkých obvinění. Vláda nařkla republikány, že se jejich vinou mohou zastavit plavidla amerického válečného námořnictva a děti nebudou mít očkování. Republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner zase obvinil z odpovědnosti za fiskální problémy vládu. "Je to rozhodnutí prezidenta, byl to jeho tým, který na tom trval," řekl Boehner.
Velká část poslanců už během čtvrtka na dohodu rezignovala a odjela z Washingtonu domů. Také reakce trhů nebyl nijak dramatická. Americké akciové indexy včera pouze nedokázaly udržet zisky a oslabily v závěru do dvou desetin procenta. Dolar proti včerejšímu večeru mírně posílil z 1,308 USD/EUR až na 1,305 USD/EUR, nyní ale koriguje zpět.
Prezident Barack Obama by měl dnes vydat první pokyny týkající se zavádění rozpočtových úspor. V Bílém domě se kromě toho setká s vedoucími představiteli obou komor Kongresu, ale žádné velké naděje s jejich jednáním spojeny nejsou. Podle televize CNN se spíš očekává, že obě strany jen zopakují své neústupné stanovisko.
Zkrácení výdajové stránky rozpočtu má mít bezprostřední, byť nikoli okamžitý dopad na činnost úřadů a institucí financovaných z federálního pokladny. O 46 miliard se mají například snížit zbrojní výdaje, o deset miliard financování programů zdravotnického zabezpečení. Málo peněz bude na kontrolu přistěhovalectví nebo na prověrky kvality potravin.
Dopad škrtů ale pocítí Američané nejspíš až za několik měsíců a poslanci Kongresu kdykoli do té doby mohou problém vyřešit. Spekulovat o konkrétních následcích rozpočtové krize je proto podle agentury Reuters předčasné. Na výkon americké ekonomiky by automatické škrty velký vliv mít neměly.
Spojeným státům už na přelomu loňského a letošního roku hrozil takzvaný pád z fiskálního útesu. Označují se tak dopady, které by na ekonomiku měla kombinace zvyšování daní a snižování výdajů. Na poslední chvíli se Kongres dohodl na zvýšení některých daní, ale otázka škrtů vyřešena nebyla a lhůta pro dohodu se jen posunula na konec února. Odklad měl poskytnout čas pro vytvoření detailního úsporného programu.
(Zdroj: ČTK, Reuters, CNBC)