Německá exportní mašinerie se zdá být nezastavitelná. Navzdory recesi v eurozóně země loni meziročně zvýšila objem vývozu o 3,4 % na rekordních 1,097 bilionu EUR. Poptávku čím dál víc táhnou země mimo Evropskou unii, což platí obzvlášť ve zbrojním průmyslu. Například do zemí Perského zálivu loni Německo export vojenského hardwaru téměř ztrojnásobilo, a posílilo tak pozici významného dodavatele pro arabské země.
Hodnota německého zbrojního vývozu do šesti zemí sdružených v Radě pro spolupráci arabských států v loňském roce dosáhla 1,42 mld. EUR. O rok dříve to bylo jen 570 mil. EUR. Zatímco si zbrojovky mnou ruce, parlamentní opozice vývoz citlivého materiálu do jednoho z nejvýbušnějších a nejmilitarizovanějších regionů světa kritizuje. Nejkontroverznější jsou dodávky do Saúdské Arábie, která je na tom z lidskoprávního hlediska občas hůř než ostrakizovaný Írán.
Export zbraní v Německu schvaluje zvláštní komise Bundestagu, tzv. Federální bezpečnostní rada. Jejími členy jsou kancléřka Angela Merkelová a osm ministrů vládního kabinetu. Jednání rady se konají za zavřenými dveřmi.
Zdaleka největším příjemcem německé výzbroje v Perském zálivu byla loni Saúdská Arábie, na niž připadlo 1,24 mld. EUR, devětkrát víc než v roce 2011. Lví podíl na tom měl kontrakt z prosince 2012 na dodávku obrněných vozů a průzkumných a bojových tanků, které mají sloužit k zabezpečení hranic. Saúdové nově projevili zájem o hlídkové čluny za 1,5 mld. EUR.
Vzrostl také německý vývoz do Bahrajnu a Kataru, zatímco v případě Spojených arabských emirátů a Ománu byl zaznamenán pokles. Informaci o hodnotách zbrojních kontraktů přinesl deník Süddeutsche Zeitung poté, co o ni požádala parlamentní frakce levicové strany Die Linke.
Nedělní vydání deníku Bild nedávno přineslo zprávu, že Federální bezpečnostní rada prodej hlídkových člunů do Saúdské Arábie odklepla. Plavidla vyrábí brémská loděnice Lürsen. Mluvčí kancléřky Merkelové tehdy prohlásil, že rozhodnutí jsou kvůli ochránění obchodního tajemství zveřejněna se zpožděním.
Proti vývozu se ostře staví parlamentní předák strany Zelených Jürgen Trittin, podle něhož není v zájmu Německa vyzbrojovat arabské státy. „Prostě není pravda, že Saúdská Arábie hraje jasnou úlohu v boji proti terorismu,“ prohlásil Trittin v televizi ARD. Jan van Aken z Die Linke vládě vyčítá, že se podílí na závodech ve zbrojení. „Státy Perského zálivu pokračují v navyšování vojenských výdajů a německá vláda nemá žádné zábrany v tom, aby je vyzbrojila až po zuby,“ uvedl van Aken a odkázal také na porušování lidských práv v regionu.
Vývoz zbraní na Blízký východ prudce eskaloval v roce 2011, hlavně kvůli obřím kontraktům mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií v hodnotě 33,4 mld. USD. Saúdové si objednali 84 vylepšených stíhaček F-15, munici, rakety, logistickou podporu a modernizaci dalších 70 strojů F-15. Do země, která je s produkcí 10 mil. barelů denně druhým největším ropným těžařem na světě, dále putovaly desítky vrtulníků Apache a Black Hawk.
V poslední době se stále více spekuluje o vojenském zásahu proti íránskému jadernému programu. Americký prezident Barack Obama opakovaně prohlásil, že možnost, že by Írán získal atomovou bombu, je pro Spojené státy nepřijatelná. Země Perského zálivu, podpořené vysokými cenami ropy, kupují americké, britské i ruské zbraně jako o život. Krom Saúdské Arábie mezi velké importéry patří Spojené arabské emiráty a Omán, které s Íránem nesdílí suchozemskou hranici, a tak se jejich objednávky soustředí na drahé letouny a sofistikované systémy protiraketové obrany. Spojené státy hodlají s arabskými spojenci vybudovat regionální štít, který by ochránil města, ropovody, rafinerie a vojenské základny před možným íránským raketovým útokem.
Pro Německo bylo donedávna klíčovým partnerem v obchodu se zbraněmi Řecko, které se během let 2005-2010 s 15% podílem stalo největším příjemcem německých zbrojních exportů. Do periferní ekonomiky eurozóny, nyní sužované 27% nezaměstnaností, pět let trvající recesí a dramatickým poklesem životní úrovně, z Německa putovalo 223 houfnic M110, 350 tanků Leopard a nejmodernější dieselové ponorky U214. Jen ty stály 2 mld. EUR. Druhým největším zákazníkem německých zbrojovek bylo donedávna Portugalsko.
Moderní německé ponorky si loni objednal i Egypt. Kancléřka Merkelová, která dlouhodobě klade velký důraz na dobré vztahy s Izraelem, nicméně Káhiru varovala, že dodávky budou pozastaveny, pokud se k Tel začne chovat nepřátelsky. Izrael od Německa mezitím dostává ponorky, které mohou být vybaveny jadernými zbraněmi.
Pro německý zbrojní průmysl je orientace na export sebezáchovnou reakcí na finanční krizi a omezování vojenských výdajů ze strany Západu. Podle experta výzkumného institutu SWP Christiana Möllinga je navíc kvůli úsporám z rozsahu nutné, aby Německo, pokud se chce udržet na špici, část své zbrojní produkce vyváželo.
(Zdroje: dpa, AFP, Deutsche Welle, RIA Novosti)