Korporátní Amerika se veze na vlně rekordních zisků. Čím dál větší část těchto peněz však zůstává a je reinvestována v zahraničí, kde podléhá nižšímu zdanění. Podle analýzy listu Wall Street Journal (WSJ) šedesátka velkých amerických společností loni mimo Spojené státy uložila 166 mld. USD, čímž bylo víc než 40 % jejich čistého zisku uchráněno od vysokých domácích daní. Zároveň však tyto prostředky nemohly být vyplaceny na dividendách, investovány doma či do odkupů vlastních akcií.
Zmíněné finanční praktiky mají původ v americkém daňovém zákonodárství, které společnosti pobízí k tomu, aby co největší část zisků a aktiv registrovaly u zahraničních dcer. Firmy mají své domovské vládě odvádět daně ze zisků vydělaných všude na světě. Proti této povinnosti mohou uplatňovat slevu ve výši daní placených v zahraničí – dokud vydělané peníze nepřevedou domů. Rozdíl mezi 35% korporátní sazbou ve Spojených státech a nižšími sazbami ve zbytku světa nadnárodní molochy motivuje k tomu, aby zisky zaúčtovávaly v zahraničí. Tam jim pšenka kvete čím dál víc. Podle údajů amerického daňového úřadu se průměrná sazba placená americkými subjekty v zahraničí mezi lety 2004 a 2008 snížila z 16 % na 14 %.
Vysoký podíl hotovosti či zisků na zahraničních účtech není pro globálně rozkročené hráče nic zvláštního. Řada z nich dnes realizuje většinu tržeb mimo Spojené státy a peníze pak domů převádět nemusí. Firmy si navíc vypomáhájí transfery drahocenných patentů a licencí na zahraniční dcery. Zvláštní vyšetřovací komise amerického Kongresu například spočítala, že softwarový gigant (27,75 USD, -0,89%) s pomocí přesunů peněz na pobočky v Portoriku, Irsku, Singapuru a na Bermudách v letech 2009-2011 na odvodech státu ušetřil nejméně 6,5 mld. USD. Výrobce počítačové techniky (20,86 USD, -0,67%) drží mimo Spojené státy kolem 30 mld. USD nezdaněného zisku.
Finanční transfery a optimalizační praktiky velkých korporací se ve Washingtonu staly tématem vášnivé debaty. Soukromý sektor požaduje, aby se Spojené státy přizpůsobily převažující mezinárodní praxi a přistoupily na systém zdanění podle zdroje zisku, nikoli aby se brala v úvahu aktivita firem globálně. Firmy také chtějí, aby byla korporátní sazba snížena, jelikož je vyšší než v mnoha jiných zemích, což americké subjekty znevýhodňuje. Druhý názorový tábor tvrdí, že korporace využívají armády účetních a sofistikované triky, aby co nejvíc zisku převedly do zemí s nízkými nebo nulovými daněmi a mírné snížení domácí sazby na tom nic nezmění.
Ze 60 společností, na něž se zaměřila analýza WSJ, se deset loni rozhodlo převést do zahraničí víc zisku, než kolik zaúčtovaly v rámci zkonsolidovaného hospodářského výsledku. Mezi ně se dostala třeba farmaceutická společnost (34,75 USD, 0,20%) Laboratories, jejíž objem nezdaněného zisku mimo Spojené státy vzrostl o 8 mld. USD na celkových 40 mld. USD. přitom loni globálně vykázal čistý zisk ve výši 6 mld. USD. Ten byl snížen o zvláštní položku 1,4 mld. USD spojenou s předčasným splacením dluhu. Po započtení této položky loni ve Spojených státech skončil v červených číslech.
provozuje laboratoře a výrobní závody ve více než deseti zemích světa, včetně Portorika. Ze 40 mld. USD utržených loni připadlo 58 % na zahraniční pobočky. Nižší daně v zahraničí firmě podle vlastního odhadu ušetřily 1,6 mld. USD. Její velká irská pobočka zaúčtovala zisk 1,43 mld. USD, avšak ani z něj nezaplatila 12% sazbu, která se vybírá v Irsku. Pobočka je totiž registrována na Bermudách, kde se žádné korporátní daně neplatí.
Objem peněz, které jsou v případě změny daňové legislativy v sázce, je značný. Jen 19 z 60 zkoumaných společností ve výkazech uvádí, kolik by je převedení zisků domů na daních stálo. Celkový objem dodatečných odvodů tyto společnosti odhadují na 98 mld. USD, což převyšuje rozsah letošních automatických výdajových škrtů, které začaly platit v březnu. Daňovou debatu vyostřuje nepříznivý stav amerických veřejných financí. Státní kasa v posledních čtyřech letech hospodařila se schodky převyšujícími 1 bilion USD.
(425,84 USD, -1,36%), který ke konci září loňského roku za hranicemi držel 40,4 mld. USD nezdaněného zisku, odhadl dodatečný daňový účet v případě repatriace na 13,8 mld. USD. To znamená, že společnost prodávající po celém světě miliony notebooků, chytrých telefonů a tabletů zahraničním vládám ze svých zisků dosud odvedla méně než 5% daň.
Podle zjištění WSJ jsou zdaleka nejšikovnějšími účetními kouzelníky firmy ze sektoru IT a zdravotnictví, pro něž je lákavě jednoduché hrát škatulata s nehmotnými aktivy typu patentů a jiných položek spadajících pod pojem intelektuální vlastnictví v rámci vnitropodnikových transakcí za uměle nastavené ceny. Některé zkoumané společnosti, například (78,44 USD, 0,32%), drží v zahraničí téměř veškerou hotovost.
Zvláštní komise obou komor Kongresu odhadla, že změna daňového zákona, jež by 35% sazbu okamžitě aplikovala na všechny zisky bez rozdílu původu, by tento rok státu na dodatečných příjmech vynesla 42 mld. USD. V roce 2004 američtí zákonodárci korporacím nadělili dárek v podobě jednorázových daňových prázdnin, v jejichž rámci bylo do Spojených států převedeno 312 mld. USD. Cílem bylo stimulovat ekonomiku, avšak podle studií přispěly navrácené dolary k růstu pracovních míst jen minimálně. Většina peněz byla použita na zpětné odkupy akcií a výplatu zvláštních dividend. Další prázdniny jsou vzhledem ke znovuzvolení demokrata Baracka Obamy do prezidentského úřadu nepravděpodobné.
(Zdroje: WSJ, Reuters, Bloomberg)