Princ Al Waleed Bin Talal se zlobí. Zlobí se na časopis Forbes, který údajně snížil odhad jeho osobního jmění o více než 9 miliard amerických dolarů, na pouhých 20 miliard dolarů. To z prince Al Waleeda učinilo pouze 26. nejbohatšího muže světa na seznamu světových miliardářů (Forbes World’s Billionaire list), který Forbes publikoval minulý týden. Princ Al Waleed přerušil všechny styky s časopisem Forbes. Ve stejnou dobu (že by náhodou?) také oznámil, že má i nadále v plánu postavit nejvyšší budovu světa, jeden kilometr vysoký mrakodrap v saudském městě Jeddah. Tato stavba, která by jednoho dne měla převýšit 828 metrů vysoký Burj Khalifa v Dubaji, je trochu opožděna, ježto stavební firmy strávily poslední měsíce vrtáním pylonů hluboko do zemské kůry tak, aby v této známé záplavové oblasti dali stavbě potřebné základy. Podle prince Al Waleeda není vůbec složité postavit nejvyšší mrakodrap světa. Jediné, co potřebujete, je vykopat základy 100 metrů hluboké.
Princ Al Waleed je členem saudské královské rodiny, vnukem zakladatele Saudské Arábie Ibn Sauda a synovcem současného krále Abdullaha. Je to také zakladatel, CEO a 95% vlastník společnosti Kingdom Holding Company. Podle arabského tisku je to nejvlivnější Arab na světě. Princ Al Waleed se narodil v roce 1955, vystudoval riyadskou vojenskou akademii a koncem 70. let promoval z business administration v kalifornské Menlo College. Svou kariéru začal tím, že investoval 600,000 dolarů z hypotéky na dům, který dostal darem od svého otce, do saudského stavebnictví, které v 80. letech procházelo obrovským boomem. Princ pak investoval do celé řady dalších sektorů v Saudské Arábii, od petrochemie po supermarkety, ale světově známým se stal až v roce 1991, kdy investoval 590 miliónů dolarů do akcií Citibank, aby tak zachránil tuto obrovskou americkou finanční instituci z potíží, do kterých se dostala díky propadu amerického trhu s hypotékami a díky svému působení v Latinské Americe. Princovy investice do mají v současné době hodnotu asi 1 miliardy dolarů.
Jeho další investice byly do akcií firem , a, v roce 2011, 300 miliónů dolarů investovaných do firmy Twitter. Tato koupě dala Kingdom Holding více než 3% podíl na firmě, která může mít sice bůhvíjakou hodnotu, ale která patrně vstoupí koncem roku 2013 na akciové trhy s valuací o dost převyšující 10 miliard dolarů, což je valuace, za kterou Princova společnost akcie získala. Další investicí je podíl v magnáta Ruperta Murdocha, ve které Kingdom drží 7 procent akcií v hodnotě asi 7 miliard dolarů. na oplátku vlastní zhruba 20 procent Princovy mediální skupiny Rotana, největší zábavní společnosti arabského světa. Princ Al Waleed také ve velkém investoval do firem AOL, MCI Inc., , Fox News a dalších technologických a mediálních společností. Jeho portfolio nemovitostí zahrnuje velké podíly v řetězci Four Seasons a hotelu Plaza v New Yorku, londýnském hotelu Savoy a monackém Monte Carlo Grand Hotel. Drží 10% podíl na Euro Disney. V lednu 2006, v partnerství s americkou firmou Colony Capital, Kingdom Holding koupilo operátora luxusních hotelů, společnost Fairmont Hotels and Resorts za odhadované 3,9 miliardy dolarů.
Přes to všechno v roce 1999 časopis The Economist vyjádřil vážné pochybnosti nad zdrojem příjmů Prince Al Waleeda a tázal se, zdali Princ investuje vlastní prostředky, nebo jestli pouze kryje jiné saudské investory. The Economist vypočítal, že Al Waleedův tehdejší příjem prostě nestačí na pokrytí jeho nemalých nákladů. A vskutku, zatímco Princ Al Waleed je především businessman a nikdo jej nepovažuje za kandidáta na trůn, Princ sám se popisuje za “implicitně pohrouženého” do politiky a své komerční postavení jako “odrazový můstek do dalších aspektů života a společnosti”. Princ se setkal s britským ministerským předsedou Davidem Cameronem, údajně sponzoroval přihlášku amerického presidenta Obamy na Harvard před nějakými 20 lety, a setkal se s mnoha dalšími členy královských rodin a hlavami států.
Saudská vláda a královská rodina byla a je často obviňována z korupce. V zemi, která prakticky "patří" královské rodině a která nese její jméno, jsou hranice mezi státními aktivy a osobním majetkem nejvýznamnějších princů poněkud rozmazané. Rozsah korupce bývá dokonce označován za systemický. V roce 2007 byl britský výrobce vojenské techniky obviněn, že Princi Bandaru bin Sultanovi, dalšímu významnému členu královské rodiny, zaplatil 2 miliardy dolarů v souvislosti se zbrojařskou transakcí Al-Yamamah, největším exportním obchodem v historii Velké Británie. Přestože Princ Bandar odmítl všechna obvinění, se dohodly s americkými a britskými vyšetřovateli v roce 2010 na zaplacení pokuty ve výši 447 milionů dolarů, i když úplatek nepřiznaly.
Vládnoucí rodina v Saudské Arábii je rod Saudů. Král Abdul-Aziz bin Saud, nebo Ibn Saud, se stal jeho vůdcem a zakladatelem “moderní” Saudské Arábie poté, co dobyl Riyadh od znepřátelených kmenů v roce 1902. Nové království bylo jednou z nejchudších zemí světa, závislé na troše zemědělství a na příjmech od poutníků. Ale král Ibn Saud byl moudrý muž. Mnohokrát za život se oženil a zase rozvedl (nikdy neměl více než čtyři ženy najednou), ženil se pro politické spojení s mnoha významnými klany a kmeny a pro své syny zaranžoval podobné sňatky. Byl otcem tuctů synů a dcer a všechny role ve vládě rozdělil mezi svou rodinu. Rod Saudů se stal "královskou rodinou" a každý jeho člen, muž nebo žena, dostal titul amir nebo amira ("princ" nebo "princezna"). V současnosti je jich kolem 7 000 a zcela kontrolují zemi. Žádná významná pozice v zemi není držena někým, kdo by nepatřil do rodiny.
Ibn Saudův poslední skvělý manévr (král zemřel v roce 1953), opravdový mistrovský kousek, bylo vytvoření aliance se Spojenými státy v roce 1945. Od té doby se v zahraniční politice mezi Saudy a Spojenými státy vytvořily pevné vazby, a to především v době od iránské islámské revoluce, která velmi znepokojila jak americké politiky, tak rod Saudů. Saudská Arábie je a zůstává významným spojencem USA a s tím i celého západního světa i nyní, po Arabském jaru 2011, kdy se věru hodně věcí změnilo. Slova kriticismu na adresu saudského režimu jsou v hlavních médiích velmi řídká, pokud vůbec zazní. A to přesto, že Saudská Arábie je absolutistická monarchie, spravovaná podle islámského práva Sharia a jeden z nejrepresivnějších režimů na světě, více represivní vůči svým oponentům než veřejně očerňované režimy v Iráku, Libyi, Sýrii a dalších zemích severní Afriky a Středního východu. Když se američtí prezidenti fotografují při potřásání rukou saudským královským princům, pravděpodobně s nimi nediskutují, že jejich země je cenzurována a kontrolována obávanou náboženskou policií Mutaween, která mučí a vraždí politické oponenty jako obvyklý lék na saudské problémy s demokracií. Nebo že v zemi nejsou povoleny žádné politické strany a nekonají se tam ani žádné národní volby, a to ani naoko. Nebo že podle saudského kriminálního zákoníku, který vychází z presumpce viny, je možno uložit trest smrti za zločiny jako cizoložství, čarodějnictví a černá magie (poslední známá poprava za čarodějnictví se konala v červnu 2012.). Nebo že přísné tresty, které jsou v rámci zákona povoleny, zahrnují popravu mečem, ukamenování, amputaci a zbičování stejně jako odvetné tresty, neboli Qisas, kdy zákon například umožňuje chirurgicky odstranit oko, pokud si to oběť, která o oko také přišla, přeje.
Druhé největší světové zásoby ropy byly objeveny v oblasti Al-Hasa podél saudského pobřeží Perského zálivu v roce 1938 a komplexní rozvoj ropných polí a těžba začaly v roce 1941 pod kontrolou americké společnosti Aramco (Arabian American Oil Company). Saudská Arábie získala plnou kontrolu nad Aramcem v roce 1980, ale americké olejářské společnosti a na ně navázaný průmysl zůstává s přehledem největším přímým zahraničním investorem v zemi. V roce 1976 se Saudská Arábie stala největším světovým producentem ropy a v současnosti těží asi 10% světové produkce ropy. Země má také šestá největší naleziště zemního plynu na světě.
Saudská Arábie hraje významnou úlohu v Mezinárodním měnovém fondu IMF a ve Světové bance a v roce 2005 se stala členem World Trade Organization. Mezi lety 1975 a 2000 poskytla Saudská Arábie přes 70 miliard dolarů "zámořské rozvojové pomoci". Existuje nicméně mnoho důkazů, že většina této pomoci šla na šíření a propagaci wahábismu na úkor jiných forem islámu. Poměrně intenzivní debata se vede na téma, jestli saudská pomoc a wahábismus přispěly k růstu extremismu v zemích, kterým byla pomoc určena, ježto wahábismus je ze své podstaty nesnášenlivý a podporuje terorismus. Vztahy s USA jsou, pravda, poněkud napjaté od událostí 9/11, kdy 15 z 19 únosců letadel byli původem ze Saudské Arábie. Osama bin Laden je samozřejmě nejslavnějším synem své země a potomkem pohádkově bin Ladenovy rodiny.
Princ Al Waleed oznámil, že jeho společnosti vybrala právě Binladen Group k tomu, aby mu postavila nejvyšší mrakodrap světa, Kingdom Tower, za plánované 1.2 miliardy dolarů. Jak jeden pozorovatel poznamenal, není jasné, proč země, která nemá plně funkční odpadní systém a kde je ženská gramotnost pouhých 60 %, potřebuje nejvyšší mrakodrap světa. Princ Al Waleed s tím samozřejmě nesouhlasí.