Americké ministerstvo zemědělství (USDA) zvažuje velkou intervenci na komoditním trhu – nákup 400 tisíc tun cukru. Chce tak zabránit vlně bankrotů hrozící zpracovatelům sladké suroviny. Cukrovary si dříve v rámci vládního podpůrného programu napůjčovaly 862 mil. USD. Kvůli padajícím cenám cukru teď nemají čím splácet.
Od začátku října, kdy USDA začalo vydávat devítiměsíční půjčky na provoz, se ceny cukru na americkém trhu svezly o 18 % níž. V případě realizace státních nákupů by se dotační program ministerstva mohl octnout ve ztrátě 80 mil. USD, což by byl největší záporný výsledek za posledních 13 let.
Intervence USDA na trhu by pomohly rafinérským skupinám jako American Crystal Sugar, Amalgamated Sugar či U.S. Sugar Corp. Vyšší ceny cukru by naopak uškodily potravinářským koncernům v čele s největšími výrobci cukrovinek – Mars, a – a mohly vyústit ve zdražování pro koncové spotřebitele.
Klesající ceny cukru jsou důsledkem jeho obrovského globálního přebytku, který je v letošní sezoně odhadován na 10 milionů metrických tun. K omezení přebytku by pomohlo například uvolnění regulace, kterou brazilská vláda uvalila na ceny paliva. Uměle vysoké ceny etanolu vůči benzínu snižují konkurenceschopnost v Brazílii široce rozšířeného biopaliva, které se vyrábí z cukrové třtiny. Letos se tak cukrovary rozhodly na výrobu etanolu vyčlenit pouze 50 % celkové sklizně, oproti loňským 60 %. Podle expertů by musely ceny cukru klesnout až k 16 centům za libru, aby se cukrovarům vyplatilo přejít od cukru na etanol. Nyní se pohybují kolem 18,5 centů za libru. Brazílie je s přehledem největším producentem cukru na světě.
Spojené státy, stejně jako Evropská unie, omezují dovoz cukru, a proto jsou domácí ceny mírně nad světovými. Nyní činí kolem 21 centů za libru. Bohatá úroda amerických zemědělců ale zapůsobila stejně jako v Brazílii.
Tradice levných úvěrů pro cukrovary ve Spojených státech sahá do časů Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Jako záruka za poskytnuté finanční prostředky slouží 2,05 mil. tun cukru, který by letos měly zadlužené cukrovary v rámci zpracovatelské kampaně vyprodukovat. Celková produkce cukru ve Spojených státech se v letošní sezóně odhaduje zhruba na čtyřnásobek.
Konečné rozhodnutí o intervenci by mohlo přijít už začátkem dubna. Pokud se ceny do té doby zotaví, ministerstvo by od nákupů upustilo. Pokud by zadlužené cukrovary na splacení neměly, odevzdají ministerstvu svoji produkci. Úřad pak musí surovinu prodat výrobcům etanolu. Ti ale k výrobě biopaliva používají hlavně kukuřici. Aby byli ochotni do vstupní směsi přimíchat cukr, muselo by ho ministerstvo prodat pod cenou. Na 400 tisících tunách by se při současných kotacích ztráty mohly vyšplhat na 80 milionů USD.
Dotace a privilegia, kterým se cukrovarský sektor ve Spojených státech těší, jsou dlouhodobě kritizována, jelikož prý rozsahem neodpovídají jeho příspěvku k americké ekonomice. Podle zájmového sdružení American Sugar Alliance v odvětví pracuje 142 tisíc lidí.
Úvěrový program USDA byl navržen tak, aby daňové poplatníky nestál ani cent. Studie vládního úřadu pro kontrolu výdajů (GAO) jeho náklady pro americkou ekonomiku odhadla na 700 mil. USD v roce 1996 a 900 mil. USD o dva roky později. Podle Národní asociace výrobců cukrovinek, sdružující 350 producentů, stály dotace od roku 2008 americké spotřebitele přes deset miliard USD.
USDA doufá, že se nebude opakovat situace z roku 2000, kdy stát na trzích intervenoval naposledy. Nákup 132 tisíc tun cukru ale příliš nepomohl, jelikož cukrovary nakonec státu místo splacení půjček odevzdaly přes milion tun cukru. Ztráty pro rozpočet se tehdy vyšplhaly na 295 mil. USD.
Boj o kvóty v Evropě
Zvláštním privilegiím se cukrovarnictví těší i v EU, i když i zde se projevuje tlak na snižování podpory a otevření se světovému trhu. Unijní instituce nyní jednají o tom, zda prodloužit bariéry pro import ze zahraničí po roce 2015, kdy měl systém restriktivních dovozních kvót původně skončit. Postoj už zaujal Evropský parlament, který kvóty v blízké budoucnosti rušit nechce. Tím se poslanci postavili proti záměru Evropské komise.
Členské státy se v debatě o dalším osudu kvót se rozdělily na tábor zastánců jejich brzkého zrušení, v němž je Velká Británie, Itálie, Nizozemí a skandinávské země, a na skupinu v čele s Francií, Německem a Španělskem, která by chtěla kvóty prodloužit o pět let. Téma je součástí širší snahy o reformu Společné zemědělské politiky, která stojí desítky miliard euro a z letošního rozpočtu EU by měla uzmout 40 %.
Proti zachování kvót jsou potravinářské firmy, podle kterých ochrana pěstitelů cukrové řepy zdražuje cukr proti světovému trhu až o polovinu. Průměrná cena bílého cukru v EU podle dat Evropské komise činí 728 euro za tunu, což výrazně převyšuje 372 euro, za něž se komodita momentálně prodává na světových trzích.
"Rozhodně to neznamená, že ta záležitost je uzavřená," řekl v reakci na výsledek jednání Evropského parlamentu koordinátor Skupiny uživatelů cukru ČR Zdeněk Huml. Skupina sdružuje výrobce nealkoholických nápojů a další výrobce potravin, pro něž je cukr důležitou surovinou, a kteří by proto chtěli kvóty zrušit co nejdříve. Podle Humla je při rozložení sil v Evropském parlamentu úspěchem, že třetina europoslanců hlasovala ve prospěch spotřebitelů cukru, a ne ve prospěch francouzských a německých cukrovarů.
Třístranná jednání mezi europoslanci, ministry zemědělství EU a Evropskou komisí začnou zřejmě na konci března, případně počátkem dubna.
(Zdroje: WSJ, Reuters, Bloomberg, ČTK)