Aktualizováno Šéf v Maďarsku neočekává letos lepší výsledek proti loňsku, pokud nepřijde nějaký „impuls“. To znamená očekávání ztráty. Radovan Jelasity uvedl, že další drakonická opatření, chystaná Maďarskem na pomoc dlužníkům cizoměnových hypoték fakticky nepomohou a vůči bankovnímu sektoru napáchají další škody. Akcie v Praze ztrácely až více jak 4 %, aktuálně odepisují 3,1 % na úrovni 591 Kč.
Maďarská část byla v loňském roce ztrátová a její šéf Radovan Jelasity neočekává lepší výsledek letos, pokud nedojde v zemi k nějaké pozitivní změně. „Bez pozitivního průlomu očekáváme výsledek roku 2013 na podobné úrovni s loňským,“ uvedl.
Podle šéfa maďarské jsou adekvátní nynější opatření, vynucená maďarskou vládou na pomoc dlužníkům na cizoměnových hypotékách, a chystaná jejich další podpora pouze dále dopadne na banky v zemi a reálnou pomocí dlužníkům nebude. „Stávající opatření jsou plně dostatečná na vypořádání se s tímto problémem,“ uvedl Jelasity. Parlament hledá s bankami „dohodu“ na tom, jak zvýšit tok úvěrů do ekonomiky, která je ve své druhé recesi za poslední čtyři roky a také další podporu dlužníkům, kteří přestali být schopni splácet své v cizí měně denominované úvěry kvůli masívnímu oslabení forintu. Ten dnes prohloubil své ztráty na 14měsíční dno k euru 308,54 HUF/EUR.
„Komentáře vnímáme mírně negativně. Slabší forint by mohl znamenat vyšší náklady rizik pro v Maďarsku. Rétorika k Maďarsku celkově se dále posouvá více negativním směrem,“ poznamenal analytik Patria Direct Tomáš Tomčány.
Podle šéfa maďarské se s ohledem na klima v zemi v ekonomické i politické rovině míjí účinkem snižování sazeb centrální bankou. „Kvůli nejistému ekonomickému prostředí pokles sazeb nedokáže podpořit úvěrování ekonomiky,“ uvedl Jelasity. Tím se postavil i proti slovům premiéra Orbána, který vidí cíl v dalším snižování sazeb centrální bankou.
Už šéf celé skupiny Andreas Treichl v komentáři k celoročním výsledkům uvedl, že u podnikání v Maďarsku „ještě pro letošní rok“ očekává ztrátu. Nevyloučil, že celoroční výsledek na trhu může skončit i v zisku, ale uvedl, že „by to bylo příjemným překvapením“.
Na sklonku minulého týdne pak šéf skupiny Treichl uvedl, že úspory (letos 2 mld. Kč), které oznámila v minulém týdnu Česká spořitelna, jsou součástí opatření, která musejí jít napříč celou skupinou. „Snižovat náklady musejí také dceřiné banky a pobočky v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku i v Rumunsku,“ uvedl Treichl s tím, že investoři , kteří jsou i z USA a Velké Británie, očekávají návratnost svých investic.
„Není zdravé, aby vlastníky maďarského bankovního systému byly zahraniční bankovní domy do té míry, jako je tomu nyní. Protože se nám to vrátí zvláště v krizových situacích,“ uvedl v minulém týdnu maďarský premiér Viktor Orbán s tím, že by rád viděl alespoň polovinu sektoru v domácích rukou.
"Nevidím tak dramatický scénář, který by počítal s nějakáým znárodňováním. Takovou rétoriku očekávám opět před dalšími volbami," uvedl pro Wirtschaftsblatt za aktivity skupiny Raiffeisen v zemi Walter Rothensteiner. "Jestliže jsme aktivní v 17 zemích, vždycky je někde nějaký problém. Teď je tím problémem Maďarsko. Bude trvat jej vyřešit a ano, bude to trvat déle, než zatím kdekoli jinde," uvedl šéf skupiny Raiffeisen.
(Zdroj: Bloomberg, Vilaggazdasag, Erste)