Rusko dostává ostrou lekci z globalizace. Debata o tom, jak najít 5,8 mld. EUR na záchranu kyperských bank, se v Rusku stala hlavní událostí. A její dosavadní vývoj ruské banky, podnikatele ani střadatele rozhodně nepotěšil. Nově navrhovaná strmá progrese, v jejímž rámci mají být vklady nad 500 tisíc EUR „zastřihnuty“ o 15 % dopadne na ruská aktiva v kyperském daňovém ráji velmi tvrdě.
Celkové množství peněz, které Rusové na ostrově drží, se přesně zjistit nedá. Odhady se pohybují od 20 do 35 mld. EUR. Ratingová agentura Moody´s tipuje, že ruským subjektům v kyperských bankách patří třetina z celkových vkladů ve výši 68 mld. EUR. Podle kalkulací Centra makroekonomického výzkumu Sberbank se Rusové na konfiskaci či dani (podle úhlu pohledu) budou podílet ze 40 %.
Postižení podnikatelé včera neskrývali ohromení a vztek. „Je to vyvlastnění po bolševicku,“ zuří předseda sdružení menších a středních podniků Dělovaja Rossija Alxandr Galuška. Lidé jsou podle něj v šoku a Kypr zásadním způsobem poškodil svou pověst. „Podle mě je to jednoduše pirátství. Zítra se Kypřané asi rozhodnou přepadávat ropné tankery projíždějící kolem,“ rozhořčuje se další z oslovených byznysmenů a je rád, že už v prosinci většinu aktiv z ostrova vyvedl.
Za hranici dobra a zla podle Kirila Podolského, působícího v energetice, zašlo blokování běžných účtů. Komentuje tak fakt, že banky nejen zavřely pobočky, ale vypnuly i elektronické služby. Na ostrově fungují jen bankomaty, ale v nich už peníze došly. Některé zdroje uvádí, že bankovní prázdniny budou trvat do středy.
Zakladatel Saxo Bank Lars Christensen si stěžuje, že uvalením srážkové daně bylo zásadně porušeno základní právo na majetek. A dále míří k hlavní výtce odpůrců daně, která včera zaznívala i ve Spojených státech: „Po tomhle se každý střadatel v Evropě bude bát o své vklady.“ Další výhradu přidal komentátor pořadu Daily Ticker Henry Blodget: „Vklady v EU do 100 tisíc EUR jsou pojištěné. A najednou nejsou! Takže ta garance platí, dokud ji nepotřebujete. Když Německo nemá dost peněz na malý Kypr a trvá na příspěvku střadatelů, jak to že bezbolestně zachránilo tři větší země?“
Efekt daně na ruskou ekonomiku, který je zatím odhadován na zanedbatelných 0,14 % HDP, by mohl dál vzrůst. Ivan Čakarov z investiční banky Renaissance Capital upozorňuje, že případné omezení kapitálového pohybu by se mohlo dotknout úvěrů v hodnotě 40 mld. USD, které ruské banky poskytly kyperským společnostem „ruského původu“. Kompletní zmrazení transakcí by už mohlo zasáhnout 2 % ruské ekonomiky.
V roce 2011 z Ruska na Kypr odplynulo 120 mld. USD „investic“. Opačným směrem putovalo 130 mld. USD. Malý ostrov ve Středozemním moři je pro Rusy spíš křižovatkou. Na kyperských účtech zpravidla zůstává jen 10 % prostředků převedených z Ruska, zbytek míří dál. Úvěry vydané kyperským společnostem se ve skutečnosti nachází na účtech ruských bank, takže reálné ztráty ze zmrazení transakcí podle některých analytiků tak velké nebudou.
Z větších ruských společností s expozicí na Kypr si ruští analytici všimli státní banky VTB, která má na Kypru dceru. Její velikost se kvůli struktuře účetních výkazů VTB těžko odhaduje. Podle údajů agentury Moody´s by mohla tvořit 6,5 % celkových aktiv banky. Vzhledem k velikosti pozice by VTB v případě větších ztrát mohla potřebovat pomoc státu.
Další firmou na ráně je ropný (63,25 USD, -0,68%), který na ostrově provozuje síť čerpacích stanic a disponuje 25% podílem na trhu pohonných hmot. Krom toho společnost přes kyperské dcery provádí výkup vlastních akcií v hodnotě 2,5 mld. USD.
Brutálně dopadne kyperský bailout na ruský trh nemovitostí. Podle zdrojů deníků Vedomosti jdou přes Kypr prakticky všechny transakce zajištující financování developerských projektů. „A teď místo 20 mil. USD dostaneme 18 mil. USD. Vlastní kapitál už byl do projektu vložen. A kde máme vzít další 2 mil. USD a jak vrátit úvěr?“ ptá se manažer nejmenované investiční společnosti podnikající v realitách. Podle výpovědi dalšího podnikatele mu hrozí ztráty ve výši desítek milionů dolarů.
Poučení z globalizační lekce si ruský byznys už prý vzal. Avšak asi ne to nejlepší. Místo toho aby začal spoléhat na vlastní bankovní systém, nebo tlačil na jeho zlepšení, hodlá prostředky a finanční toky nasměrovat jinam. Mluví se o Lucembursku, Nizozemí a Švýcarsku. Ideální náhrada za Kypr se však bude hledat těžko. Jednak mezi Moskvou a Nikósií platí dohoda o zamezení dvojího zdanění a dále se na ostrově odvádí nulové daně z dividend a kapitálových výnosů. V Lucembursku či Nizozemí budou korporátní daně dvakrát vyšší (oproti současným 10 % na Kypru, i když i tato sazba má vzrůst).
Velcí byznysmeni typu nejbohatšího Rusa Ališera Usmanova příliš velké ztráty nečekají. Usmanov sám prý na Kypru nemá ani cent a všechny prostředky drží v Rusku. Podle zdrojů Vedomostí se zatím na Kreml či úřad vlády s žádostí o pomoc žádný oligarcha neobrátil.
Ruská vláda, která Kypru v roce 2011 poskytla záchranný úvěr v hodnotě 2,5 mld. EUR na téměř 5 let, hodlá od nynějška zaujmout tvrdý postoj. S prodloužením splatnosti úvěru prý Kypřané počítat nemají. Když se Nikósie na Moskvu obrátila poprvé, měli Rusové jednu podmínku: vyhotovit plán záchrany ve formátu EU plus Rusko. Jenže do pátečního rozhodnutí o zvláštní dani nijak zapojeni nebyli. „Říkali jsme jim, že můžeme vždycky poskytnout lepší podmínky než EU. Je to zářný případ toho, kdy EU, která nás neustále poučuje, sama přistupuje na vyvlastnění,“ říká zdroj Vedomostí z vládních kruhů a doufá, že poučení podnikatelé stáhnou peníze zpět do Ruska.
(Zdroje: Vedomosti, RIA Novosti, Retuers, Daily Ticker)