Skupina největších a nejvýznamnějších rozvíjejících se ekonomik se rozhodla s hospodářskými problémy „jihu“ a nestabilitou globální měnové architektury bojovat po svém. Jelikož jí Západ nemíní dát větší vliv v institucích jako Světová banka či Mezinárodní měnový fond (MMF), hodlá si uskupení BRICS založit paralelní organizace, které by více reflektovaly jejich společné zájmy. Jejich zrod ale nebude vůbec jednoduchý nebo rychlý.
Lídři BRICS – Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky – by vznik vlastní rozvojové banky a měnového fondu měli odsouhlasit na dnes začínajícím summitu v Durbanu. Banka by měla financovat projekty typu silnic, škol či elektráren, zatímco fond by měl sloužit k vyrovnávání nerovnovah platební bilance či odvracení měnových krizí. Podle představitelů pěti zemí, v nichž žije 43 % obyvatelstva planety a které dohromady disponují 4,4 bilionu USD devizových rezerv, se BRICS pokouší o zvýšení svého vlivu ve světě financí tak, aby odpovídal jejich rostoucí hospodářské síle.
Hra s čísly
Podle ekonoma Arvinda Subramaniana podíl BRICS na světovém HDP momentálně dosahuje 18 %, přičemž do deseti let by se měl vyšplhat na čtvrtinu. Po přepočtu na paritu kupní síly, která zohledňuje různé cenové hladiny v jednotlivých ekonomikách, avšak nemá takovou vypovídací hodnotu pro srovnávání hrubé hospodářské síly v mezinárodní aréně, se BIRCS na světovém HDP nyní podílí ze 30 %.
„Nejzákladnějším smyslem existence BIRCS je zcela jistě vytvoření nových institucí brettonwoodského typu orientovaných na rozvojový svět,“ tvrdí Marty Davies, výkonný ředitel jihoafrické poradenské společnosti Frontier Advisory. Podle něj se centrum moci přesouvá ze západních zemí směrem na východ a jih, což u prvně jmenovaných vyvolává velké znepokojení.
Země BRICS dlouhá léta vyzývají k reformě Světové banky i MMF. Obě instituce byly založeny zcela podle amerického mustru na konferenci v Bretton Woods pár měsíců před koncem druhé světové války. Rozvojovému světu vadí nepsaná dohoda, podle níž křeslo šéfa Světové banky obsazují Američané, zatímco MMF z pozice výkonného ředitele kontrolují Evropané.
Další výtky rozvojových ekonomik směřují na váhy hlasů v MMF. Spojené státy spolu s Evropou a dalšími tradičními spojenci disponují nadpolovičním počtem hlasů (země G7 mají 43 %), takže jsou schopné ve fondu navzdory odporu ostatních prosadit cokoli, například finanční pomoc Kosovu, které mnohé země ani neuznávají. Po poslední reformně z roku 2008, která vstoupila v platnost před dvěma lety, připadá na pětici BRICS 11,02 % hlasů. Předtím to bylo 10,46 %.
V roce 2010 byla dohodnuta nová, výraznější změna vah, která by podíl BRICS zvýšila na 14,14 %. Například Čína by si ze současných 3,81 % výrazně polepšila na 6,07 %. Američtí zákonodárci však reformní dohodu odmítli ratifikovat a na post šéfa Světové banky byl loni dosazen Američan Jim Yong Kim, který dostal přednost před kandidáty z Nigérie a Kolumbie. Váha Spojených států by v případě schválení poslední reformy klesla ze 17,3 % na 16,5 %. S menším počtem hlasů by se muselo smířit také Německo, Japonsko, Velká Británie, Francie i Kanada.
České republice by reforma prospěla: váha hlasů by se jí zvýšila ze současných 0,43 % na 0,46 %, čímž by se dostala před Kuvajt, Alžírsko či Maďarsko. Ještě víc by si polepšilo Polsko s 0,84 % hlasů, které by se dostalo na úroveň Malajsie či Singapuru či Rakouska.
Raketová ekonomika a pomalejší politika
Termín BRIC poprvé použil předseda fondu správy aktiv banky Jim O´Neill ve zprávě pro investory z roku 2001. Do dvaceti let podle něj měla čtyřka nastupujících mocností (bez Jižní Afriky) dorovnat hospodářský výstup Spojených států. Podle současných trendů by k tomu mohlo dojít dřív.
První summit BRIC se uskutečnil před čtyřmi lety, o něco později byla do klubu přizvána Jižní Afrika jako nejprominentnější zástupce afrického kontinentu. Vzájemná obchodní výměna se mezi lety 2002 a 2012 zvýšila z 27 mld. USD na 282 mld. USD. Podle prognóz brazilské vlády by do roku 2015 mohla dosáhnout 500 mld. USD. Obrat obchodu se zbožím mezi USA a EU v roce 2011 dosáhl 440 mld. USD.
„Pokud bude ohlášen vznik banky BRICS, bude to už docela událost,“ tvrdí O´Neill, který mezitím odešel do důchodu. Minimálně by to podle něj znamenalo projevení akceschopnosti na politické úrovni.
Vytvoření nového pořádku podle představ rozvojového světa však nebude tak snadné a přímočaré v jako v roce 1944. Prezidenti a premiéři BRICS by sice mohli vytvoření institucí v Durbanu v principu schválit, avšak ohledně jejich financování a provozu zatím v rámci pětky panují neshody.
Na možnost uzavření pouze hrubé dohody proklamačního charakteru upozornil zvláštní vyslanec ruského prezidenta v Africe Michail Margelov. Rusko podle něj upřednostňuje omezení počátečního vkladu každé ze zemí na 10 mld. USD. Čína si velmi pravděpodobně může dovolit do banky investovat mnohem víc a také za to požadovat odpovídající vliv.
Jihoafrický ministr obchodu Rob Davies nedávno upozornil, že také vytvoření fondu proti měnovým krizím „ještě nějakou dobu potrvá.“ Jeho brazilský kolega Guido Mantega v říjnu prohlásil, že fond by mohl fungovat na stejných principech jako iniciativa Chiang Mai, v jejímž rámci se Čína, Japonsko, Jižní Korea a dalších 10 ekonomik jihovýchodních ekonomik rozhodlo sdílet 240 mld. USD pro pohotovostní využití v případě náhlých finančních šoků.
„Bude ještě chvíli trvat, než nějaká banka BRICS bude moci začít úvěrovat dejme tomu výstavbu železnice,“ tvrdí Simon Freemantle, analytik největší africké banky Standard Bank Group.
(Zdroje: Bloomberg, The Economic Times, IMF, WB, Eurostat)