Čínský export to už dávno nejsou trička, džíny a levné polobotky. Růst mzdových nákladů tyto obory ze země vytlačuje a místo nich nyní druhá největší ekonomika světa začíná rostoucí měrou vyvážet produkci s vysokou přidanou hodnotou.
Přepnutí na high-tech se dá dobře pozorovat na obřím visutém mostě spojujícím San Francisco s Oaklandem. Sedm kilometrů dlouhá stavba má lana ověšena světly ovládanými sofistikovanou elektroinstalací z šanghajské továrny Haryho Guaho. Za šest let existence se jeho firma Inventronics rozrostla na 1000 zaměstnanců a minulý rok vyrobila tři miliony zdrojových jednotek pro vysoce účinné světelné diody. Gua letos počítá se zdvojnásobením produkce, z níž polovina půjde na export.
Úspěch Inventronicsu napodobují další firmy, které udržují čínský vývoz na růstové trajektorii a navíc v něm zvyšují podíl vyšších technologií. Podle deníku Wall Street Journal se jedná o širokou řadu odvětví – od počítačové techniky přes automobilové díly až pro drahé chirurgické nástroje.
Ekonomové banky odhadují, že podíl Číny na globálních exportech loni vzrostl na 11 %, oproti 9 % z roku 2007 a 5 % z přelomu tisíciletí. Zatímco světový obchod loni expandoval 1,6% tempem, čínský vývoz vykázal meziroční růst 8 %. V absolutních číslech vypadá výkon čínského hospodářství neméně impresivně. Z průměrných 25 mld. USD měsíčně kolem roku 2000 se loni v prosinci export dostal těsně pod 200 mld. USD.
Změně struktury vývozu se přizpůsobuje i pracovní trh. Počet lidí zaměstnaných v oborech s vyšší přidanou hodnotou typu elektroniky či telekomunikační techniky od roku 2008 dramaticky vzrostl a podle nyní překračuje stavy v textilním a kožedělném průmyslu.
Sofistikovanější zboží je dražší a jeho trh větší než v případě oděvů či obuvi. Vývoz drahé elektroniky, autodílů a optických přístrojů z Číny do Spojených států za poslední dva roky vzrostl o 24 % na 129 mld. USD, v případě oblečení a bot došlo pouze k 5% nárůstu na 47 mld. USD. Čínský díl amerického schodku zahraničního obchodu v důsledku tohoto vývoje vzrostl o 20 mld. USD na rekordních 315 mld. USD.
Data o zahraničním obchodu nabízí trochu zkreslený obrázek, jelikož řada výrobků s nálepkou „Made in China“ je sestavena ze součástek vyrobených či navržených v jiných zemích. Čipy v zařízení Inventronicsu pochází z Tchaj-wanu. I v úrovni lokalizace se však Čína stále lepší. Podle propočtů Světové obchodní organizace a OECD pocházelo v roce 2009 z jiných zemí 28 % hodnoty čínského vývozu. V roce 2005 to bylo 36 %.
Čínským výrobcům hraje do karet kvalifikovaná pracovní síla a rozsáhlé dodavatelské řetězce. Tyto faktory dokážou vykompenzovat rostoucí mzdy a posilování měny. Další výhodou je obří domácí trh, který dokáže pojmout velkou část exportů v případě zhoršení vnější konkurenceschopnosti. Čína také profituje z rostoucích mezd a nákladů v zemích jihovýchodní Asie či Latinské Ameriky. V Malajsii, Thajsku a Indonésii vlády nedávno nařídily dvojciferný růst minimálních mezd, shodně s čínskými tempy.
Čínská vláda je často obviňována z neférového zvýhodňování exportérů skrze dotace, levné úvěry a měnovou manipulaci. Skeptici dále poukazují na to, že s rostoucím podílem země na globálním obchodu budou tempa expanze v dalších letech slábnout. Tuto tezi by potvrzovalo zpomalování růstu zisku čínských firem, což také indikuje menší množství peněz na investice do budoucna. „Až Čína vyčerpá schopnost mrhat domácími úsporami, lidé z její velikosti tak ohromení nebudou,“ tvrdí Diana Choyleva z londýnské společnosti Lombard Street Research.
(Zdroje: WSJ, YahooFinance, Trading Economics)