Americké energetické koncerny načaly téma, které bylo ještě před pár lety tabu: vývoz surové ropy ze Spojených států.
Kongres tuto jinde běžnou praktiku zákal v 70. letech minulého století v odpověď na arabské ropné embargo, aby tak ochránil americké zásoby. Dnes se podmínky v odvětví radikálně změnily a domácí těžba zažívá nevídaný rozkvět, za nějž těžaři vděčí zejména kombinaci nové techniky vertikálního vrtání a hydraulického štěpení.
Top manažeři těžařských společností začínají zpochybňovat, jestli Spojené státy potřebují zpracovat veškerou ropu, která se doma vytěží. „Žijeme v propojeném, vzájemně závislém světě, který potřebuje svobodný obchod,“ prohlásil nedávno výkonný ředitel Ryan Lance s tím, že neomezené obchodování by se v posledku mělo týkat i ropy.
Oponenti namítají, že povolení exportu by vytlačilo výš ceny u pump a postihlo domácnosti i firmy. Zároveň by se prý zvýšila americká závislost na dovozech.
Podle ropných a petrochemických koncernů by se povolením vývozu ropy vyřešil velký problém, jemuž čelí americké rafinerie. Spojené státy totiž navyšují produkci lehké, málo syrnaté ropy, jenže hodně zpracovatelských závodů je nakonfigurováno na těžkou ropu z Latinské Ameriky či Blízkého východu, která obsahuje víc síry a jejíž rafinace je komplikovanější.
Marvin Odum, který stojí v čele americké divize Royal Dutch , se v březnu vyslovil pro to, aby část vytěžené ropy mohla být vyvezena do Mexika či západní Evropy, kde by se dala snáze rafinovat. Povolení vývozu by prospělo Shellu a další těžařům, jelikož by pak svoji produkci mohli nabízet širšímu okruhu zájemců.
Podle odhadů konzultantské společnosti Turner, Mason & Co. budou Spojené státy v roce 2020 těžit 9 mil. barelů lehké ropy denně, což by znamenalo zhruba zdvojnásobení současné produkce. Přitom se očekává, že kapacita amerických rafinerií schopných zpracovat lehkou ropu vzroste jen mírně – ze současných 7,7 mil. barelů na 8 mil. barelů denně. Kapacita rafinerií se v některých oblastech „nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit růstu produkce,“ komentuje vývoj v petrochemickém sektoru Ed Morse ze Research.
Snahu o zrušení zákazu zatím formálně nezastřešuje žádná iniciativa. Sdružení American Petroleum Institute, hlavní lobbistická organizace ropných koncernů, prohlašuje, že by myšlenku mohlo v budoucnu podpořit.
Proti tlaku těžařů se však velmi pravděpodobně zformuje silný odpor ze strany nezávislých rafinerií, které dosud profitovaly z relativní láce vstupních surovin, a také veřejnosti, která by růst závislosti na cizí ropě mohla vnímat negativně.
Surová ropa se na tvorbě ceny benzínu podílí ze 72 % a pro ropné koncerny nebude vůbec jednoduché vysvětlit, proč drahocennou komoditu posílají za hranice, místo aby snižovaly domácí ceny paliva. Mluvčí velké nezávislé rafinérské skupiny Valero Energy Corp Bill Day prohlásil, že společnost téma bedlivě sleduje.
V Kongresu by měla zanedlouho začít první slyšení ve věci možného zrušení exportního zákazu. Ten se týká i zemního plynu. Řada kongresmanů, především demokraté, se vyslovila proti návrhu a požadují, aby byly licence k těžbě na federální půdě udělovány jen společnostem, které se zavážou prodat vytěženou ropu doma.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg)