Členské státy EU a europoslanci dosáhli předběžné dohody o zpřísnění pravidel podnikání ropných a plynárenských koncernů a důlních společností v zahraničí. V budoucnu by firmy ze sektoru měly detailněji informovat o platbách cizím vládám, což by mělo zvýšit transparentnost a omezit prostor pro korupci.
Dohoda o tvrdší regulaci, kterou ohlásilo irské předsednictví EU, přichází jen několik měsíců po přijetí podobných opatření americkou Komisí pro cenné papíry (SEC). Podle nevládní organizace Transaparency International se pod striktnějším dohledem octne 90 % předních světových těžařských společností.
Vyjednavači Evropského parlamentu a jednotlivých vlád členských států jako práh pro zveřejňování přijali částku 100 tisíc EUR. Ropní giganti jako Royal Dutch či British Petroleum tak budou muset hlásit všechny platby nad tuto hranici, které odvedly vládám a místním úřadům ve všech zemích. Výsledná kompromisní částka je vyšší, než jakou požadovali někteří aktivisté, ale mnohem méně, než kolik chtěly těžební společnosti, které usilovaly o to, aby hranice byla na několika milionech.
Společnosti budou muset zveřejnit také daně ze zisku z projektu, dividendy, odměny a platby na zlepšení infrastruktury v dané zemi. Některé členské státy EU požadovaly výjimku pro projekty v zemích, kde je taková transparentnost ilegální. Nakonec ale převážil postoj Francie a Británie, které trvaly na tom, aby pravidlo o větší transparentnosti platilo všude. Evropská pravidla jdou také dál než americká, jelikož zahrnují nejen společnosti těžící ropu, plyn, uhlí a nerosty, ale také dřevařské firmy.
„Legislativa pomůže vytvořit mezinárodní standard transparentnosti v sektoru těžby přírodních zdrojů,“ prohlásila Jana Mittermaierová, šéfka bruselské pobočky Transparency International. Nová pravidla podle ní občanům v zemích bohatých na ropu, vzácné kovy a jiné nerostné suroviny umožní sledovat obchody uzavírané mezi státem a soukromým sektorem.
Dohoda, kterou musí ještě formálně schválit plenární zasedání Evropského parlamentu a členové Evropské rady, je součástí obsáhlejší unijní směrnice, jež má zjednodušit účetní pravidla pro malé a střední podniky. Nejožehavějším aspektem legislativy však byly miliardy dolarů, které těžařské společnosti platí úřadům v zemích známých vysokou mírou korupce, nepotismu a klientelismu.
Podle dosaženého kompromisu budou muset těžaři hlásit převody na úrovni projektů, což znamená platby za kontrakty, licence, pronájmy, koncese a podobné služby zahraničních vlád. Každý si tak bude moci přes internet zjistit, kolik která společnost odvedla na nájmech, poplatcích za využívání ropovodů či dividendách. Úřady by poté měly zodpovídat za to, jak s vykázanými penězi naložily.
Těžařské společnosti se obávají, že nutnost vedení detailních záznamů o transakcích příliš zvýší administrativní zátěž. Ani jejich interní účetní systémy prý často nepracují na tak podrobné úrovni. Informace o transakcích prý navíc mají povahu obchodního tajemství, takže se o ně firmy nechtějí s nikým dělit.
Dále těžaři upozorňují na to, že zveřejněné podrobnosti o financování jednotlivých projektů by mohly vyvolat nevoli v hostitelských zemích, jelikož by mohly poukázat na rozdíly v cenách v jednotlivých regionech či v rozdělení získaných prostředků mezi centrální vládou a místními úřady. Konflikty by mohly vzniknout také v případech, kdy ložiska zasahují na území více států najednou a každý dostává jinak zaplaceno.
Rozhodnutí amerického regulátora vyvolalo tlak společností, často kotovaných na burzách na obou stranách Atlantiku, aby pravidla v EU byla nastavena stejně, aby se předešlo zbytečným dodatečným nákladům na implementaci. Na tu budou mít společnosti a státy EU dva roky od zveřejnění směrnice, k čemuž by mohlo dojít v září.
(Zdroje: WSJ, ČTK, Reuters)