Průměrná výše úplatků při udělování zakázek nebo dotací na Slovensku dosahuje 13 procent jejich hodnoty. Jen u veřejných tendrů to představuje půl miliardy eur (téměř 13 miliard korun) ročně. Vyplývá to ze studie Podnikatelské aliance Slovenska (PAS) a dalších dvou nevládních organizací, do které se zapojily více než čtyři stovky firem.
"Podnikatelé pokládají problém korupce za velmi vážný. Zatímco v roce 2006 označili korupci jako čtvrtou nejvážnější bariéru podnikání na Slovensku, o čtyři roky později se korupce dostala na vrchol žebříčku," upozornila dnes PAS, podle které tento problém přetrvává v zemi i v současnosti.
Z průzkumu vyplynulo, že největší riziko korupce se týká kontraktů s ministerstvy a jinými státními úřady, jakož i s institucemi, jež vyplácejí peníze z fondů Evropské unie.
Slovensko má podle podnikatelů sice vyhovující zákony k potírání korupce, zaostává ale jejich uplatňování v praxi. Pomoci by prý kromě jiných opatření mohlo zavedení finančních odměn za ohlášení úplatkářství.
Prakticky každá slovenská vláda si za jeden z hlavních cílů stanovila boj proti korupci. Za poslední roky ovšem nebyl v zemi odsouzen žádný politik nebo vysoký úředník za převzetí vysokého úplatku. Před loňskými parlamentními volbami v zemi propukla obří korupční aféra, do které se v minulosti prý zapletla finanční skupina Penta. Podle dosud nepotvrzených informací Penta výměnou za úplatky získala vliv na privatizaci nebo chod některých podniků. Penta nekalé jednání dlouhodobě popírá, vyšetřovatelé podle dostupných informací v souvislostí s aférou dosud nikoho neobvinili.
Slovensko se z hlediska korupce řadí v Evropské unii podle průzkumu organizace Transparency International k nejhorším zemím. V celosvětovém žebříčku vnímání korupce ve veřejném sektoru si Slovensko loni ale mírně polepšilo, když skončilo na 62. místě.