Evropa dělá chybu. V únoru přišla Evropská komise s návrhem zavedení daně z finančních transakcí. Ta je někdy nazývána Tobinovou daní či daní Robina Hooda. Jedenáct zemí by tak mohlo zavést daň v minimální výši 0,1 procenta týkající se transakcí s akciemi či dluhopisy a daň ve výši 0,01 procenta u transakcí s deriváty. Zkušenosti ze Švédska ale ukazují, že jde o velmi nerozvážný krok.
Jedním z jeho cílů by mělo být zvýšení efektivity finančních trhů dosažené redukcí objemu spekulace na těchto trzích. Dalším cílem jsou vyšší daňové příjmy. Švédsko tuto daň v roce 1984 zavedlo ze stejných důvodů. V té době bylo také platné omezení toku kapitálu, takže investoři se nemohli volně přesunout na zahraniční trhy. Nejdříve byla uvalena daň ve výši 0,5 procenta na obchody s akciemi, poté byla tato sazba zdvojnásobena a daňová báze byla rozšířena na opce a konvertibilní dluhopisy. Průměrné obchodované objemy ale v letech 1986 – 1987 klesly o 30 procenta, u 11 nejobchodovanějších akcií to bylo dokonce o 60 procenta. Není pravděpodobné, že tak prudký pokles by znamenal pouze eliminaci spekulativních obchodů.
V roce 1989 byl daňový základ dále rozšířen na dluhopisy, jejich zobchodované objemy následně klesly o 85 procenta, dluhopisové deriváty prošly dokonce 98% poklesem zobchodovaných objemů. Růst daňových příjmů tak dosáhl jen 5 procenta očekávaného zvýšení. V roce 1990, poté co byly odstraněny poslední překážky pohybu kapitálu, se více než 40 procenta obchodů se švédskými akciemi přesunulo do Londýna. V roce 1992 to už bylo více než 50 procenta. A daním se vyhýbali i investoři, kteří zůstali ve Švédsku, protože vzrostly obchody s nástroji, které nové dani nepodléhaly.
Zkušenosti ze Švédska tak ukazují, jak jednoduché je přesunout obchody do zahraničí a jak těžké je definovat obchody, které budou dani podléhat. Je nepravděpodobné, že by dnes podobné kroky výrazně zvedly daňové příjmy. Daně navíc poškozují ekonomickou aktivitu a švédské zkušenosti ukazují, že daň z finančních transakcí je velmi špatným způsobem, jak se snažit o zvýšení daňových příjmů. Evropa by se z těchto zkušeností měla poučit.
Autorem je Magnus Wiberg, bývalý ekonom švédského ministerstva financí a Riksbank
(Zdroj: FT)