Evropské výrobní podniky se na léto příliš netěší. Nemají na co. Eurozóna zůstává pohroužená v recesi, a navíc se množí varovné signály, že slabost periferních ekonomik jižního křídla se začíná rozšiřovat na sever. Průmysl od automobilek přes strojaře pro výrobce elektrospotřebičů se připravuje na těžký půlrok. V nejlepším případě doufá ve stabilizaci, v nejhorším dojde k dalšímu poklesu odbytu na evropských odbytištích, která ve výsledovkách většiny firem stále hrají důležitou roli.
Pesimistický výhled minulý týden orámovala neočekávaně slabá série indexů nákupních manažerů v eurozóně, která naznačila další pokles výstupu průmyslového sektoru. Pro investory, kteří sázeli na obrat v letošním druhém pololetí, je vidina pátého slabého roku v řadě od vypuknutí finanční krize znepokojivá. Stejně nepříjemné pocity vyvolává malátný stav ekonomiky a rekordně vysoká nezaměstnanost mezi politiky.
Manažeři tvrdí, že i když se poptávka v jižní Evropě, nejvíc zasažené finanční a dluhovou krizí, začíná zotavovat, zpomalování se teď přesouvá do zdravého jádra eurozóny.
„Negativní poptávka v jižní Evropě migruje na sever,“ prohlásil nedávno Keith McLoughlin, výkonný ředitel švédského výrobce spotřebičů AB. Světová dvojka v segmentu bílého zboží podle tržeb za neočekávaně slabými výsledky v prvním kvartále vidí především padající poptávku v severní Evropě.
Nejvarovněji blikají ekonomické indikátory v Německu, největší ekonomice eurozóny. Ostře sledovaný index podnikatelské důvěry Ifo v dubnu prudce klesl. Registrace nových aut v zemi, kde dosud nové vozy šly dobře na odbyt, za 1Q13 klesla o 13 %, což je víc než 9,8% negativní průměr celého eurobloku. Německo je největším automobilovým trhem v Evropě. Pro tuzemskou Škodu je to druhé největší odbytiště po Číně. Loni zde prodala přes 100 tisíc vozů.
Podle Martina Prozeskyho z brokerského domu Sanford C. Bernstein, který se specializuje na strojírenské tituly, Evropa od začátku roku postupně slábne, což by se mohlo podepsat na vývoji na burzách. „Mohli bychom být svědky dalšího nevydařeného evropského léta a investoři by si mohli spálit prsty,“ tvrdí Prozesky.
Výsledkem by mohl být tlak na evropské vlády, aby ukončily éru drastických rozpočtových škrtů a chřadnoucí ekonomiku fiskálně podpořily. Minulý týden přišly náznaky v tomto směru ze Španělska, kde se nezaměstnanost dostává nebezpečně blízko stavu za Velké hospodářské krize. Bez práce je víc než čtvrtina lidí v produktivním věku. Výzvám k znovunastartování hospodářského růstu s pomocí vládních výdajů čelí i britský ministr financí George Osborne.
„Ještě dnes cítíme dopad hluboké finanční krize z roku 2008. Pokles prosperity a potřeba vlád přijímat úsporná opatření mají zásadní vliv a postihly mnoho našich segmentů,“ prohlásil Hubertus von Grünberg, předseda představenstva švýcarského strojírenského gigantu . Na jeho výsledky těžce doléhají odložené plány na modernizaci elektrických rozvodných sítí v Evropě.
Největším skrblíkem je Německo. Podle dat Evropské komise vydává v poměru k HDP na infrastrukturu a další kapitálové investice méně peněz než většina Evropy, včetně Itálie. Průměr eurozóny činí 0,25 % HDP, ve Velké Británii ukazatel přesahuje 1 % HDP. Německo je v záporu, což znamená, že stavby a sítě chátrají rychleji, než se stačí udržovat. Tento stav trvá už léta. Pohled na absolutní čísla tendenci ještě zvýrazní. Oficiální německé statistiky udávají za loňský rok 39,5 mld. EUR na investice do veřejných staveb. Po očištění o inflaci to představuje 10% propad oproti roku 2011. Letos se podle ekonomů dá očekávat další pokles.
je největším světovým výrobcem silových transformátorů, jichž se 34 % spotřebuje v Evropě. Od roku 2009 firma snížila náklady o 5 mld. USD, ale v 1Q13 tak jako tak vykázala 3% pokles čistého zisku. Její francouzský konkurent Schneider Electric v uplynulém kvartále ohlásil šestý pokles tržeb v Evropě v řadě.
Těžce zápasí i další výrobci. , druhý největší výrobce nákladních vozů a tahačů, v 1Q13 vykázal nejhorší tržby od roku 2009 a 25% pokles čistého zisku. Pět z šesti hlavních evropských automobilek v uplynulém kvartále reportovalo pokles tržeb. Propad trhu se ukázal být horší, než se čekalo. Americký letos v Evropě počítá se ztrátou 2 mld. USD, loni na kontinentu prodělal 1,75 mld. USD. Do dvou let zde chce zavřít tři výrobní linky.
Podle některých manažerů se blíží světlo na konci tunelu, což by v kombinaci s volnější fiskální politikou mohlo vyústit v trvalejší oživení. Na to momentálně spoléhají investoři na trhu evropských dluhopisů. krom neuspokojivých výsledků ohlásilo i 30% mezikvartální nárůst zakázek. Vydržet radí i chemický koncern . „V Evropě to nevzdáváme,“ prohlásil jeho výkonný ředitel Andrew Liveris.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg, CNBC)