Podle průzkumu Pew Research Center je „churavým mužem Evropy sama Evropská unie“. Ve většině evropských zemí totiž na tento projekt hledí negativním pohledem. Pozitivní hodnocení EU je někde na nejnižších úrovních v historii, jinde se těmto úrovním blíží. Platí to i u mladých. Pouze v Německu je podpora větších pravomocí Bruselu v boji se současnou krizí více než poloviční. Jako o slabém článku se doposud mluvilo o několika zemích, včetně Německa, Itálie, Portugalska, Řecka a Francie. Toto zaměření na jednotlivé státy ale skrývalo širší jev, kterým je pokles důvěry v principy, které stály za dosavadním vývojem v Evropské unii. Nyní jsou jasně patrné síly, které proti sobě staví názory veřejnosti v jednotlivých zemích. Tento negativní sentiment je částečně dán obecně špatným ekonomickým výhledem a zlepšení by tak mohla přinést lepší ekonomická situace. Za pozornost v této souvislosti stojí to, že na politické úrovni se intenzivně diskutuje o přínosech fiskálního utahování, veřejnost se ale jasnou většinou domnívá, že řešením problémů je snížení vládních výdajů, ne jejich růst.
Tabulka ukazuje, jak jednotlivé země smýšlejí o druhých. V prvním sloupci vidíme země, kde byly dané názory zjišťovány, v dalších sloupcích jsou: Nejvíce a nejméně důvěryhodné země, nejvíce a nejméně arogantní země a nejvíce a nejméně soucitné země. Britové tak za nejdůvěryhodnější považují Němce, nejméně důvěryhodní jsou pro ně Francouzi. Ti jsou zároveň nejvíce arogantní, nejméně arogantní jsou sami Britové, kteří mají zároveň největší míru soucitu. Ta je podle nich nejmenší u Němců. Pohled na jejich názory ukazuje, že jsou nejdůvěryhodnější, nejméně arogantní a zároveň nejvíce soucitní. Nejmenší důvěry se u nich těší Řekové a Italové, nejvíce arogantní jsou podle nich Francouzi.
V posledním řádku jsou prezentovány i výsledky pro Českou republiku. Podle nich jsou pro nás nejdůvěryhodnější Němci, na opačném konci spektra figurují Řekové. Němci jsou ale zároveň nejarogantnější, nejméně arogantní jsou pro nás Slováci. Sami sebe považujeme za nejsoucitnější, nejméně soucitu mají podle nás Němci. Pohled na sloupce tabulky pak ukazuje, že Němci celkově dominují v oblasti nejmenšího soucitu a největší arogance, zároveň jsou však velmi důvěryhodní.
Následující graf ukazuje, jaká je spokojenost se směrem, kterým se daná země ubírá. Pouze v Německu panuje situace relativní spokojenosti, v jiných zemích panuje výrazná nespokojenost. Platí to i o České republice s poměrem 80:16, podobná je situace ve Francii. Ještě horší je tento poměr v zemích jako Španělsko, Itálie a Řecko. O něco lepší je naopak v Polsku a Velké Británii.
Tabulka pod grafem ukazuje, jaké problémy by podle názorů veřejnosti měly být v dané zemi řešeny prioritně. V prvním číselném sloupci je nedostatek pracovních příležitostí, následuje veřejný dluh, příjmová mezera mezi chudými a bohatými, růst cen a poslední sloupec je vyhrazen pro ostatní. Je patrné, že s výjimkou Německa je za prioritu považováno řešení nedostatku pracovních příležitostí. V České republice ho dokonce podle tohoto měřítka považujeme za stejně palčivý jako v Itálii. Na druhém místě u nás stojí řešení problému veřejného zadlužení. V Německu považují za nejpalčivější problém rozdíl mezi bohatými a chudými, v tomto ohledu představuje Německo naprostou výjimku.
(Zdroj: Pew Research Center)