Akciím trvalo čtyři roky, než se zotavily z propadu na dno roku 2009. Můžeme tedy nyní klidně spát? Těžko. Další šok by mohl vymazat velkou část zisků během velmi krátké doby. Proti negativním událostem se můžeme zajistit držením hotovosti, ta ale dnes nevynáší skoro nic. Ostatní strategie jsou složitější, stále však lze využít investic, které možná rizika omezují.
Prvním významným rizikem je možnost prudšího oslabení akciových trhů. Ty si letos připsaly již 15 % a například Lewis Altfest z Altfest Personal Wealth Management se domnívá, že korekce by dnes nebyla překvapivá. Pro omezení ztrát radí zmenšit investice do malých firem a posunout se směrem k blue-chips, které platí dividendu a mají globální dosah. Podobné akcie si totiž v nejistých dobách vedou obvykle lépe. Investoři by tak měli zvážit i investice do ETF jako SPDR S&P Dividend či Guggenheim Russell Top 50 Mega Cap.
Jak se zajistit proti přírodním pohromám či válkou vyvolané panice na trzích? Alespoň část portfolia bychom měli držet v dluhopisech. Vysoce kvalitní obligace jako například americké vládní dluhopisy si v turbulentní době obvykle vedou lépe. I když je nutné uznat, že v dnešní době již u nich velký potenciál pro cenový růst není. Jeffrey Knight z Columbia Management se domnívá, že investoři by také měli zvážit nákup fondů, které se snaží vydělávat bez ohledu na to, zda trhy jdou nahoru, nebo dolů. Mají totiž otevřené dlouhé i krátké pozice a snaží se tak vydělat na tom, že ceny některých aktiv rostou, zatímco u jiných klesají. Slabou stránkou těchto investic je to, že se s nimi často pojí poměrně vysoké náklady, které ročně dosahují 2 – 3 % hodnoty aktiv.
Často zmiňovaným rizikem je dnes skokový růst sazeb ve chvíli, kdy Fed začne snižovat stimulaci. Zranitelné jsou v tomto ohledu zejména dluhopisové fondy. U střednědobých dluhopisů by investoři mohli při růstu sazeb o jeden procentní bod realizovat asi 4 – 5% ztráty. U krátkodobých dluhopisů je tato citlivost nižší. Philip Wagner z Bryn Mawr Trust tak radí, aby investoři dali 60 % svých dluhopisových investic do fondu Vanguard Short-Term Investment-Grade a 40 % do Vanguard Intermediate-Term Investment-Grade. Výsledkem by měla být nižší citlivost investic na pohyb sazeb.
Někteří stratégové a ekonomové ale tvrdí, že sazby zůstanou kvůli pomalému růstu nízké ještě dlouho. V takovém případě je lepší se zaměřit na hledání vyšších výnosů, například u spekulativních obligací. Alternativou jsou fondy, které se orientují na dividendové akcie. Fed se sice snaží odvrátit hrozbu deflace, není ovšem jisté, jak efektivní jeho politika nakonec bude. Kdyby deflace skutečně nastala, nejlépe by si vedly kvalitní dluhopisy – tedy ta aktiva, kterým by se dařilo nejhůře v případě, že by sazby začaly růst. Pro takovou možnost představuje dobrou investici například Vanguard Intermediate-Term Government Bond či iShares 20+ Year Treasury Bond. Prudký růst inflace by naopak favorizoval akcie společností z odvětví spotřebního zboží, jako je či jaké má v portfoliu ETF iShares S&P Global Consumer . K tomu by bylo vhodné přidat TIPS.
Dalším možným rizikem je opětovné zhoršení krize v Evropě. ECB sice utlumila obavy z rozpadu eurozóny, nejistota ale trvá. Týká se například toho, zda voliči v některé evropské zemi nedosadí do vlády stranu, která by prosazovala opuštění eurozóny. Pokud by se vývoj vydal podobným směrem, dolehlo by to negativně na akciové trhy a stoupla by poptávka po kvalitních dluhopisech. Bill McQuaker z Henderson Global Investors se ale domnívá, že namístě je přidat do portfolia i zlato, kterému se vede dobře v dobách politické a ekonomické nejistoty.
(Zdroj: WSJ)