V červenci začne platit zákon Evropské unie, který nařídí desítkám tisíc hedge fondů a private-equity firmám původem mimo EU lokální domicil, tedy registraci sídla uvnitř Unie. O přilákání části z nich do Prahy usiluje tuzemské ministerstvo financí. Získat bychom mohli posílení pozice Prahy jako finančního centra a miliardy korun do tuzemské ekonomiky na spojených službách.
Nová legislativa EU od července nařizuje hedge fondům a společnostem privátního kapitálu, které chtějí působit v rámci Unie, ustanovit domicil v některé ze zemí EU27. Dle dnešní reality se krok týká desítek tisíc subjektů. Odvětví je v rámci západní Evropy dominováno zejména Lucemburskem či Irskem a logicky Londýnem. Desítky tisíc povinných registrací ale budou značné sousto a svou příležitost si nechtějí nechat ujít německý Frankfurt jako sídlo burzy i finančních firem, ale ani tuzemské hlavní město Praha a obecně ČR. Náměstek ministra financí Radek Urban připravil legislativu, která chce z ČR učinit hráče v odvětví hedge fondů, což by dle něj přineslo tuzemské ekonomice stovky milionů dolarů, tedy miliardy korun ročně.
Devizami ČR má být jeden z nejvyšších ratingů země mezi novými členy EU, kapitalizace bankovního sektoru mezi nejvyššími v EU s depozity přesahujícími úvěry i potíže dosavadních obvyklých sídel typu Kypru, jehož finančním sektorem otřásla krize a země přijala finanční pomoc. „Zásadní rozdíl je v kvalitě bilancí bank, která je v ČR špičková. Primárním cílem nejsou peníze pod správou, ale servisní služby,“ říká Radek Urban.
Ten na ministerstvu financí v roli náměstka vede sekci Finanční trh. Do gesce jeho týmu tak spadají i takové otázky, jako je daň z finančních transakcí nebo MiFID. V lednovém hlasování, ve kterém se za transakční daň postavila jedenáctka zemí včetně Německa, Francie, Polska nebo Slovenska, se ČR zdržela kvůli nedostatečnému zhodnocení dopadů a obav z důsledků pro český finanční sektor, kde jsou banky většinově ovládány zahraničními matkami. Od té doby ale evropské plány výrazně měknou…
Přinesou Česku hedge fondy miliardy? Povzbudí legislativa kapitálový trh? Hrozí ČR daň z finančních transakcí a (jak) může poznamenat domácí finanční sektor, potažmo ekonomiku? Nejen na to odpoví Radek Urban, náměstek ministra financí pro finanční trh, v úterý 11. června od 13 hodin v online rozhovoru na Patria.cz. Ptát se tradičně budete moci od ranních hodin.
Ing. Radek Urban je absolventem obchodní fakulty VŠE v Praze (1987) a Swiss Banking School (1999; zakončeno publikací práce „Emerging currency eurobonds: opportunity or threat“). Účastnil se také specializovaných kurzů, např. na University of Virginia (McIntire), u J.P.Morgan & Co., J.Henry Schroder Wagg & Co. a u Světové banky. Od r. 1990 do r. 2001 pracoval v České národní bance (resp. SBČS), naposledy jako ředitel sekce bankovních obchodů se zodpovědností za devizové a úrokové operace, správu devizových rezerv a agendu emisního agenta pro Ministerstvo financí. Od roku 2001 působil v České spořitelně, nejprve jako ředitel správy aktiv, později jako generální ředitel Investiční společnosti České spořitelny. Do svého jmenování náměstkem ministra financí byl místopředsedou Výboru pro finanční trh (poradní orgán guvernéra ČNB), kam byl v r. 2009 na návrh profesních asociací AKAT a A.C.I. podruhé zvolen Rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Dne 15. 9. 2011 byl jmenován náměstkem ministra financí ČR pro oblast legislativy finančního trhu. V minulosti také působil jako člen výboru pro vypořádání při Burze cenných papírů Praha/UNIVYC a jako konzultant pro Joint Vienna Institute a pro Financial Services Volunteers Corps. Účastnil se práce de Larosierovy komise k reformě orgánů dohledu a Konzultační pracovní skupiny ESMA (býv. CESR) pro oblast správy aktiv. Dále byl členem Komise pro kapitálový trh a cenné papíry při České bankovní asociaci (kde mj. vedl projekt Rámcové smlouvy o obchodování na finančním trhu) a předsedou správní rady Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. Je ženatý, má dvě děti.