Poslední série ekonomických dat nebyla nijak povzbudivá, akciové trhy však dosáhly na nová maxima. Platí to i o amerických a německých akciích. Podobný vývoj ale není tak nepochopitelný, jak by se mohlo zdát. V první řadě je pravděpodobné, že oslabení ekonomické aktivity bude mít pouze přechodný charakter. Jsou velké šance na to, že ve druhé polovině roku přijde silnější oživení. Situace by už neměla být tak špatná ani v eurozóně, pomoci by mělo zejména oživení v Německu. Evropa by sice ke zlepšení globální ekonomiky přispívat neměla, měla by z něj ale těžit.
Globální inflace zůstává pod kontrolou a v některých zemí dojde k jejímu poklesu. Je pravda, že v poslední době ožily obavy ze zpomalení tempa kvantitativního uvolňování. Výsledný růst výnosů vládních dluhopisů je ale takový, že není v rozporu se silnějšími akciovými trhy. Nízké inflační tlaky pak nadále vytvářejí prostředí, ve kterém je možné pokračovat v uvolněné monetární politice a které bude nadále podporovat reálné ceny aktiv. Valuace akcií pak i přes silnou rally zůstávají na rozumné úrovni, a to zejména s ohledem na nízké sazby a přetrvávající velký rozdíl v rizikových prémiích u akcií a jiných druhů aktiv (u kterých se tyto prémie dostaly na historická minima). Porovnávání dosažených maxim je také často zavádějící. Například index FTSE 100 se nachází blízko historických maxim, pokud ale ceny očistíme od inflace, leží stále 31 % pod vrcholem dosaženým před 14 lety.
Pravděpodobně nastane postupný růst cen aktiv, který bude odrážet další pokles rizikových prémií a růst zisků a dividend tažený globálním ekonomickým cyklem. Co by měli investoři kupovat? Nedostatkovým zbožím v dnešním investičním světě je růst a příjem z investic. Dividendové tituly v USA si už několik měsíců vedou lépe než celý trh a investoři, kteří se zaměřují na vyšší dividendové výnosy, jsou tak tlačeni do rizikovějších titulů. V Evropě je situace složitější, protože tam existují „dividendové pasti“. Jde o firmy ve strukturálních potížích, které nabízejí zdánlivě atraktivní dividendové výnosy, ty ale mizí ve chvíli, kdy jsou firmy donuceny dividendy snižovat.
Opatrnost je třeba i v hledání růstu. Rychleji rostoucí firmy si obvykle vedou dobře. Se zlepšujícím se růstovým výhledem a poklesem rizikových prémií je ale pravděpodobné, že valuační prémie, které jsou nyní placeny za rychle rostoucí společnosti, klesnou. Preference se pak mohou posunout směrem k cykličtějším titulům. Z geografického hlediska existuje pravděpodobně prostor pro to, aby Evropa a Asie uzavřely mezeru v návratnosti a ziskových maržích, která vznikla mezi nimi a USA. V Evropě si doposud vedl dobře švýcarský trh, což je v prostředí vysokých rizikových prémií pochopitelné. Nyní se ale podobný vývoj nedá čekat. Namísto švýcarských akcií by se investoři měli obrátit směrem k britskému trhu, který bude těžit z ekonomického oživení.
Autorem je hlavní akciový stratég (167,39 USD, 0,83%) Peter Oppenheimer.
(Zdroj: FT)