Nejvyšší soud amerického státu New York minulý týden z procedurálních důvodů zamítl nárok harvardských fondů na finanční prostředky Viktora Koženého získané z prodeje luxusní americké chaty. Dočasný příkaz blokující Koženému přístup k penězům stáhl, a fakticky mu tak umožnil operovat s 22 miliony dolarů (440 milionů korun) mimo dosah americké a české justice. Oznámil to bahamský server Tribune 242.
Harvardský průmyslový holding (HPH) se u newyorského soudu domáhal výnosu z prodeje luxusní horské chaty v Aspenu ve státě Colorado, kterou prostřednictvím společnosti Landlocked Shipping Company vlastnila Koženého matka. Americká justice nechala peníze zadržet kvůli podezření, že se finančník dopustil podvodu a korupce při pokusu o privatizaci ropy v Ázerbájdžánu.
Američané loni na konci března definitivně neuspěli se žádostí o vydání Koženého z Baham. Mimo jiné to znamenalo, že by tamní soud musel uvolnit zadržené peníze. Spojené státy proto informovaly české úřady, že mohou na peníze vznést nárok. Prostředků se pak začal domáhat likvidátor HPH Zdeněk Častorál zastupující poškozené akcionáře Koženého privatizačních fondů.
Newyorský soud vydal loni v červnu dočasný příkaz, který znemožňoval s penězi disponovat. Minulý pátek ale podle Tribune 242 soudkyně nejvyššího soudu Ellen Coinová shledala žádost české strany jako procedurálně nedostatečnou a nárok odmítla. Otázka, zda mohou peníze z prodeje aspenské chaty posloužit ke krytí ztrát poškozených akcionářů, je tudíž podle Coinové jen "akademická".
Z rozhodnutí newyorského soudu tak česká strana ztratila možnost přístupu k penězům, napsal bahamský server. Soudkyně zároveň podle Tribune 242 zrušila rozhodnutí z loňského června, které finanční prostředky zmrazilo. Firma Landlock Shipping Company, fakticky tedy Viktor Kožený, má nyní možnost okamžitě těmito prostředky disponovat a vyvést je z dosahu české i americké justice.
Kožený zbohatl počátkem 90. let na české kuponové privatizaci. V roce 1990 v Praze založil harvardské fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od více než 800.000 držitelů investičních kuponů, což byla téměř desetina účastníků. Ve druhé vlně získala harvardská společnost 292 milionů investičních bodů, čímž se zařadila na třetí místo v úspěšnosti správců. Někdejší emigrant získal moc nad velkou částí české ekonomiky, a když republiku v roce 1994 opouštěl, počítal se jeho majetek v miliardách korun.
V červenci 2010 rozhodl Městský soud v Praze, že Kožený a jeho bývalý kolega Boris Vostrý mají jít za miliardové podvody každý na deset let do vězení, loni odvolací soud trest Koženému potvrdil a Vostrému o rok snížil. Kožený má také zaplatit škodu zhruba 8,3 miliardy a úroky, Vostrý přes 2,2 miliardy a úroky. Česká justice požádala bahamské úřady o Koženého vydání.
Kožený má irské občanství a žije na Bahamách. Stíhán je i v USA, kde je obviněn mimo jiné za úplatkářství spojené s privatizací v Ázerbájdžánu.