Americký regulátor železničního provozu rozhodl o zrušení přísných pravidel bezpečnosti osobní přepravy. Místo toho je nahradí všeobecnými předpisy, které budou stanovovat odolnost vlakových souprav vůči různým typům nehod. Opatření, které na první pohled příliš pozornosti nevzbudí, je velmi dobrou zprávou pro výrobce rychlovlaků, jimž se zatím ve Spojených státech nedařilo prosadit.
Svědčí o tom reakce německého koncernu , výrobce ultrarychlých souprav ICE3, které dokážou urazit přes 350 km za hodinu. Zprávu o reformě regulace uvítal i francouzský strojírenský gigant , dodavatel vlaků TGV. Pozitivně se ke změně vyjádřila i Národní asociace železničních pasažérů, podle níž se díky tomu na tratě dostane víc konkurence, což povede k poklesu cen a zlepšování služeb.
Stávající pravidla požadují, aby vlaky bez deformace vydržely čelní náraz do nákladních souprav, což je nejčastější typ nehod na amerických železnicích. Většina lokomotiv a vagonů v Evropě je navržená tak, aby odolala čelní srážce ve vysoké rychlosti tím, že část uvolněné energie absorbují deformační zóny na okrajích vozidel. Změna regulace umožní, aby na americké železnice vyrazily i osobní vlaky – ať už rychlé, či běžné – postavené na evropských principech.
Většina amerického osobního vlakového parku se skládá ze souprav tažených lokomotivami vyrobenými strojírenskými stálicemi či . Podle Siemensu nová pravidla staví Spojené státy na roveň mezinárodní regulace vysokorychlostní osobní železniční přepravy.
„Jako výrobce vlaků fungujících na nejúspěšnějších a nejrychlejších tratích na světě tato pravidla podporujeme a těšíme se na příležitost stavět podle těchto standardů i ve Spojených státech,“ uvádí se v prohlášení německého koncernu. Liberalizace pravděpodobně prospěje i kanadské společnosti Bombardier, největšímu světovému výrobci vlaků.
Podle nových pravidel, která vstoupí v platnost do několika měsíců, budou moci vlaky po klasických tratích jezdit rychlostí 125 mil za hodinu (200 km/h), zatímco na speciálně postavených tratích by měly mít dovolenou rychlost 220 mil za hodinu (350 km/h). První vysokorychlostní trať by měla vzniknout v Kalifornii.
Největším zádrhelem rozjezdu vysokorychlostních projektů, na které přispívá velkými sumami administrativa prezidenta Baracka Obamy, by mohla být omezení týkající se původu nakupovaného vybavení (Buy America). Ty často stanoví, že vlaky či další zařízení musí být vyráběny lokálně.
Obamova vláda na rozvoj osobní železniční přepravy vyčlenila 10 mld. USD, z toho například 782 mil. USD na 33 lokomotiv s rapidním zrychlením a 130 osobních vagonů. „Každý vůz a lokomotiva představuje konec obrovského dodavatelského řetězce, který vytváří pracovní místa a přispívá k rozvoji v široké škále odvětví po celé zemi. Federální nařízení Buy America zajistí, že nová pracovní místa budou vytvořena převážně ve Spojených státech,“ uvádí se v nedávno vydané zprávě sdružení ELPC. Buy America bude jedním z ožehavých témat při právě nastartovaném jednání o zóně volného obchodu USA-EU.
Zpráva ELPC také zjistila, že řada továren, kde se součástky pro vlakové soupravy vyrábí, jsou konvertované provozy automobilového sektoru, které změnily orientaci a snaží se vydělat na všeobecném boomu americké železnice. Nákladní přepravě pomáhá rozvoj těžby ropy z břidlic, osobní krom dotací profituje i z nárůstu počtu cestujících. Loni železniční společnost Amtrak evidovala devátý nárůst během deseti let. Počet pasažérů se oproti roku 2000 zvýšil o 50 %.
(Zdroje: FT, Bloomberg, U.S. Department of Transportation)