Američtí těžaři uhlí zvyšují vývoz na stále nové rekordy

Američtí těžaři uhlí se nebojí plánů prezidenta Baracka Obamy na nucené omezování emisí z domácích elektráren a vyrovnávají klesající spotřebu doma prudkým zvyšováním vývozu. V březnu vzrostl export uhlí z USA na nový měsíční rekord a vývozci mají vysoce lukrativní trhy nejen v mladých tržních ekonomikách, ale i v předních průmyslových zemích světa. Napsal to list USA Today.

Růst vývozu amerického uhlí táhne zejména poptávka z Číny a dalších asijských zemí. Podle údajů vládního Úřadu pro energetické informace (EIA) se export uhlí dlouhodobě postupně zvyšoval ze 39,6 milionu tun v roce 2002 na rekordních 125,7 milionu tun o deset let později.

Levné americké uhlí zdaleka nekupují jen rozvojové země s rychlým růstem ekonomiky. V poslední době se prudce zvyšuje poptávka po něm zejména v Německu a Japonsku, tedy v zemích, které po havárii elektrárny Fukušima v roce 2011 odstavují své jaderné provozy.

Evropa navíc masivně nakupuje uhlí z USA, protože je pro ni nejlevnějším zdrojem energie. V USA je nyní uhlí díky rozmachu těžby břidlicového plynu a přechodu elektráren na levný plyn nadbytek, zatímco v Evropě je plyn několikanásobně dražší. Od "špinavého" uhlí navíc evropské elektrárny nic neodrazuje, protože ceny emisních povolenek v EU jsou na rekordních minimech.

"Řada těžařů s uhlím směřuje do zámoří, aby si kompenzovali slabší trh v USA," řekl mluvčí Národní asociace těžařů Luke Popovich.

Ministerstvo energetiky USA předpovídá, že podíl uhlí na výrobě elektřiny ve Spojených státech klesne do roku 2040 na 35 procent ze 42 procent v roce 2011. Ještě v roce 2003 se uhlí na produkci elektřiny podílelo z 51 procent.

V zahraničí naopak bude podíl uhlí podle předpovědi Mezinárodní agentury pro energii (IEA) každoročně růst. Obamovy kroky k omezení emisí skleníkových plynů z amerických uhelných elektráren tak nebudou mít na globální klima kvůli růstu spotřeby ve světě žádný vliv, řekl Popovich.

Obama v úterý představil plán boje proti klimatickým změnám, jehož pilířem bude poprvé omezení emisí oxidu uhličitého z uhelných elektráren. Pověřil federální Úřad pro ochranu životního prostředí (EPA), aby vypracoval nové emisní směrnice. Slíbil navíc, že se zasadí o zastavení rozvojové pomoci při financování výstavby nových uhelných elektráren v zahraničí, avšak s výjimkou nejchudších zemí.