Ve světě probíhá deindustrializace. Týká se to prakticky všech zemí a regionů, včetně rozvíjejících se ekonomik. Patrný je pokles významu průmyslu, jeho růst je menší než růst zbytku ekonomiky, a to má velmi významné důsledky. Co je příčinou tohoto vývoje?
Zdá se, že příčiny mohou být trojího druhu. Může docházet k tomu, že ziskovost služeb a návratnost kapitálu v nich investovaného je vyšší než v průmyslu. To znamená, že produkční faktory se orientují právě na služby, a to na úkor průmyslu. Svou roli může hrát i proces oddlužení, který dopadá na poptávku po průmyslovém zboží více než na poptávku po jiném zboží a po službách. V neposlední řadě se může projevovat saturace potřeby průmyslového zboží, která by souvisela s růstem životního standardu.
První graf ukazuje vývoj meziročního růstu světového HDP (fialově) a produkce ve výrobním sektoru. Ta po krizi prošla obdobím rychlého růstu, jeho tempo ale prudce kleslo a nyní se již nachází pod tempem růstu HDP.
Deindustrializace má významné důsledky. Mezi ně patří pokles poptávky po komoditách, které se v průmyslu využívají. To se projevuje i na jejich cenách. Klesá i tempo růstu produktivity v ekonomice, protože růst produktivity v průmyslu bývá obecně vyšší. Zároveň klesá míra dovedností zaměstnanců v případě, že nastává jejich přesun směrem od průmyslu k málo sofistikovaným službám.
Příkladem země, kde je patrná vysoká korelace mezi růstem příjmů na hlavu a poklesem významu průmyslu, je Čína. Dokumentuje to i následující graf, v němž je fialově vyznačen vývoj čínského HDP na hlavu a šedě vývoj přidané hodnoty ve výrobním sektoru (jako podíl na HDP):
(Zdroj: Natixis)