Navzdory rekordně vysokým cenám ropy už ruské veřejné finance nejsou, co bývaly. Nákladné sociální a zbrojní programy stejně jako střemhlavý růst platů ve státní správě ponechává minimum prostoru pro vytváření rezerv pro případ krize, jako tomu bylo před rokem 2008. Šetřit se začíná i na slibech vlád minulých, konkrétně na kompenzacích pro lidi, kteří v průběhu první poloviny divokých 90. let vinou hyperinflace přišli o celoživotní úspory.
Podle informací listu Kommersant ruské ministerstvo financí vládě předložilo návrh na snížení kompenzačních plateb za úspory pocházející ještě z dob Sovětského svazu. Nárok na jejich vrácení vznikl přijetím příslušného zákona v roce 1995, podepsaného tehdejším prezidentem Borisem Jelcinem. Legislativa ruský stát zavazuje k vydání nových dluhopisů, které mají představovat náhradu za ztracené vklady.
Rusko splatilo a splácí část dluhu zděděného po komunistickém režimu vůči zahraničním i domácím věřitelům, avšak celková suma je tak obrovská, že její vrácení je považováno za nemožné. Na rozdíl od dalších bývalých sovětských republik, které se s podobnými požadavky vyrovnaly už v 90. letech minulého století vrácením zlomku původní hodnoty dluhopisů, se Rusko k závazkům Sovětského svazu postavilo čelem a slíbilo dlužné částky zaplatit v plné výši. Krom vrácení úspor Jelcin v roce 1995 nařídil i splacení sovětských dluhopisů na základě jejich kupní síly z roku 1990. Reálně se proces dal do pohybu až v době úřadování prezidenta Vladimira Putina, kdy do státní kasy začaly ve větší míře přitékat příjmy z vývozu ropy a plynu.
Jenže i tak proces vracení postupuje velmi pomalu. Někteří držitelé dluhopisů se ve snaze o uspokojení svých nároků obrátili na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku – a uspěli. Štrasburských rozsudků si loni všimli analytici ratingové agentury Fitch a přišli s radikálním závěrem. Pokud by se k dosud deklarovanému ruskému veřejnému dluhu přidaly všechny nesplacené půjčky a nevrácené vklady ze sovětských dob, jejichž dnešní hodnotu ruské ministerstvo financí odhaduje na 785 mld. USD, vzroste zadlužení země víc jak čtyřnásobně na 55 % HDP.
Většina sovětských vkladů, kterých by se návrh ministerstva financí dotkl, byla původně uložena u státní banky Sberbank (315 mld. sovětských rublů) a u bývalé státní pojišťovny Rosgosstrach (29 mld. rublů). Aby mohl být nárok na kompenzaci podle zákona z roku 1995 uznán, musel být vklad vložen před 20. říjnem 1991, kdy byly ohlášeny radikální tržní reformy, které odstartovaly prudký růst cen.
Ministerstvo odhaduje, že plnění Jelcinova slibu kompenzace vkladů by způsobilo „finanční katastrofu“ a šestinásobné zvýšení státního dluhu na v přepočtu 900 mld. USD. Proto rezort navrhuje snížit koeficient pro kalkulaci výše kompenzací víc než dvacetinásobně (z 85 dnešních rublů ku jednomu sovětskému na čtyři dnešní ku jednomu sovětskému) a také uvalit na platby časové omezení do roku 2020.
Na základě tohoto návrhu by ministerstvo do roku 2020 vyplatilo jen 340 mld. RUB (10,3 mld. USD), což už má započteno do dlouhodobého výhledu hospodaření. S návrhem podle Kommersantu rychle souhlasila všechny rezorty s výjimkou ministerstva pro hospodářský rozvoj, které tvrdí, že kompenzační platby by byly příliš nízké.
Snaha státních úředníků o seškrtání plateb pro střadatele, kteří jsou dnes převážně v důchodovém věku, je pochopitelná nejen kvůli obavám o zdraví ruských veřejných financí, ale i kvůli starostem prozaičtější povahy.
Ruská verze časopisu Forbes nedávno informovala o tom, že platy úředníků prezidentské a vládní administrativy byly ze dne na den zdvojnásobeny. Díky zvýšení mezd, které se zatím dotklo jen centrálního aparátu, si teď šéf odboru na úřadu vlády přijde zhruba na 300 tisíc rublů měsíčně (200 tisíc Kč) bez započtení nejrůznějších bonusů a dalších výhod. Přidáno dostali na příkaz prezidenta Vladimira Putina původně jen kremelští byrokraté, což ale v úřadu vlády, jíž předsedá Dmitrij Medveděv, vyvolalo vlnu pobouření, takže muselo být zvýšení platů rozšířeno i na vládní úředníky.
Závist se teď zřejmě přenesla na ministerstva, kde platy za centrálním aparátem výrazně zaostávají. Současně se snížením kompenzací pro sovětské střadatele ministerstvo financí navrhlo zvýšit platy v celé státní správě o 160 % v průběhu následujících čtyř let. Ruští úředníci mají ve výsledku brát o 70 % víc, než kolik činí průměrná mzda v zemi.
(Zdroje: Kommersant, RIA Novosti, Moscow Times)