Aktualizováno V letošním prvním půlroce se v Německu úřadům přihlásilo přes 14.500 daňových hříšníků. Zjistila to agentura DPA, podle níž to představuje historický rekord. Za prvních šest měsíců tohoto roku přiznalo svá tajná konta v zahraničí téměř tolik Němců, kolik za celý rok 2012. Odborníci to dávají do souvislosti s daňovou aférou prezidenta fotbalového Bayernu Mnichov Uliho Hoenesse nebo se ztroskotáním dohody se Švýcarskem o daňových únicích. Do německých rozpočtů by tak měly podle DPA dodatečně přitéci miliardy eur.
Na základě ankety u všech 16 zemských ministerstev financí DPA zjistila, že v prvním pololetí se finančním úřadům nahlásilo 14.549 lidí, kteří své peníze ukrývali před zdaněním v zahraničí. Za celý loňský rok jich bylo 14.644. Pokud se dobrovolně přihlásí a doplatí všechny dlužné částky a úroky z nich, mohou daňoví hříšníci v Německu vyjít ze svého přečinu beztrestně.
Nejvíce oznámení eviduje bohatý jih Německa. V Bavorsku se jich objevilo 6635, čímž spolková země při hranicích s Českou republikou už nyní překonala množství za celý loňský rok. V Bádensku-Württembersku se "udalo" 2360 lidí. Více než tisíc případů hlásí také velké spolkové země na západě Německa - Severní Porýní-Vestfálsko, Dolní Sasko a Hesensko. V některých z nich dosáhl počet oznámení ve srovnání s loňskem až čtyřnásobku, poznamenala DPA.
Opačná situace je na bývalém komunistickém a výrazně chudším východě země, kde tamní zemská ministerstva financí zaznamenala jen jednotky nebo desítky případů nahlášení peněz schovaných v zahraničí. Výjimkou byl Berlín, kde se přihlásilo 385 daňových hříšníků - pětkrát více než za celý rok 2012.
Důvody v takto razantním nárůstu oznámení vidí experti v pokračující praxi německých úřadů nakupujících CD s bankovními údaji z daňových rájů, jako je Švýcarsko. Napomohl tomu podle nich i krach dohody s alpskou zemí o zamezení daňových úniků, která umožňovala anonymně se vykoupit z trestu za nepřiznaný majetek v cizině. Tuto dohodu ale na konci loňského roku zablokovala německá levicová opozice.
Jedním z těch, kteří na ni nejspíš spoléhali, byl i prezident Bayernu Mnichov a německá fotbalová legenda Uli Hoeness, který na začátku roku dobrovolně přiznal úřadům své tajné konto ve Švýcarsku a stal se tak nejznámějším "úlovkem" v tažení Německa proti daňovým podvodníkům. Jeho rozhodnutí mohlo podle odborníků inspirovat i další jemu podobné. Poté, co se v dubnu dostala jeho kauza na veřejnost, začal totiž počet oznámení ještě více růst.
"Je možné, že byl tím, kdo to spustil. Ale hlavní důvod je, že na konci loňského roku nevstoupila v platnost daňová dohoda se Švýcarskem," soudí prezident Spolkové komory daňových poradců Horst Vinken.
Ministr financí nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans, který patří k hlavním stoupencům kontroverzních nákupů CD s "černými konty" v zahraničí, odhaduje, že si zemská pokladna díky využití těchto dat a díky dobrovolným oznámením daňových hříšníků už přilepšila o zhruba tři miliardy eur (asi 78 miliard Kč). Kolik peněz přiteče do veřejných rozpočtů v důsledku poslední vlny přiznání, nedokáže podle DPA nikdo s přesností říci. Mělo by ale určitě jít o miliardy eur, tvrdí německá tisková agentura.