Ekonomiku eurozóny stále podkopávají rozpočtové škrty a bez posílení bankovního sektoru a zaměstnanosti jí hrozí stagnace. Evropská centrální banka (ECB) také možná bude muset přikročit k dalšímu snížení úrokových sazeb i k nekonvenčním opatřením na podporu hospodářského růstu. Uvedl to v dnešní zprávě Mezinárodní měnový fond (MMF).
Snahy členských zemí eurozóny o zlepšení stavu veřejných financí by podle MMF mohly v letošním roce snížit hospodářský růst až o 1,25 procentního bodu. Fond potvrdil, že v letošním roce očekává pokles ekonomiky eurozóny o 0,6 procenta. Napřesrok počítá s návratem k růstu, jehož tempo by mělo činit 0,9 procenta.
"Negativní dopad (rozpočtové) konsolidace na růst by v letošním roce mohl dosáhnout 1,00 až 1,25 procentního bodu," uvedl MMF ve zprávě o stavu ekonomiky eurozóny. "Tempo rozpočtových změn by se mělo zmírnit, aby se tak zabránilo nadměrnému zpomalení růstu," dodal.
ECB by podle MMF vzhledem k hospodářským rizikům a slabým inflačním tlakům měla podpořit hospodářský růst novými opatřeními, jež by snížila rozdíly v úvěrových nákladech podniků mezi jihem a severem eurozóny. "Finanční trhy zůstávají roztříštěné, úvěrové náklady v soukromém sektoru okrajových členských zemí jsou nadále vysoké, a to zejména u malých podniků," upozornil fond.
Za nutnou prioritu eurozóny MMF označuje obnovu zdraví bankovního sektoru, která povede k oživení úvěrového trhu. „Okamžité korky by měly zahrnovat plné přiznání ztrát, rekapitalizaci slabých, ale životaschopných bank, a uzavření nebo restrukturalizací těch neživotaschopných,“ vysvětluje MMF a za další krok označuje vytvoření bankovní unie.
Prioritou stabilizace bank
Fond také dnes varoval před letargií politických špiček eurozóny. „Nedokončené nebo oddalované politické závazky na úrovni eurozóny mohou opět rozdmýchat tlaky na finančních trzích,“ uvádí dnešní zpráva s tím, že ve střednědobém horizontu vidí bez ráznějšího vysoké riziko stagnace, zvláště v periferních ekonomikách.
MMF ve zprávě přivítal, že ministři financí Evropské unie poskytli některým členským zemím eurozóny více času na snižování rozpočtových deficitů. Upozornil však, že v některých případech budeme možná zapotřebí lhůty ještě prodloužit.
"Vzhledem ke slabým růstovým vyhlídkám mohou být stanovené termíny v některých případech příliš ambiciózní. Byla by prospěšná ještě větší flexibilita," uvedl MMF. Dodal, že vlády musí nadále prosazovat strukturální reformy a celá eurozóna musí pokračovat v plánech na vytvoření bankovní unie.
ECB tento měsíc ponechala svou klíčovou úrokovou sazbu beze změny na 0,5 procenta. Předpověděla rovněž, že sazba zůstane po delší dobu na současném rekordním minimu, nebo se dokonce ještě sníží. Další zasedání banky se uskuteční příští týden.
MMF v letošním roce přiznal, že při záchraně zadluženého Řecka před bankrotem podcenil, jak hodně mohou úsporná opatření stlačit již tak slabou ekonomiku.
(Zdroj: Bloomberg, ČTK, MMF)