Vláda včera schválila návrh zákona, který omezuje podporu pro nové obnovitelné zdroje energie a stanovuje strop pro příspěvek, kterým je financují spotřebitelé v ceně elektřiny. Zákon ještě musí projednat Parlament, ministerstvo průmyslu navrhuje, aby ho poslanci schválili už v prvním čtení. Proti navržené normě protestují ekologické organizace.
Vláda návrh schválila na mimořádné schůzi. Na konečné potvrzení zákona poslanci, senátory a prezidentem přitom tlačí čas. Pokud by zákon nevstoupil v platnost před koncem října, musel by Energetický regulační úřad stanovit cenu elektřiny pro příští rok podle dosavadních pravidel, což by zřejmě vedlo k dalšímu zvýšení příspěvku na obnovitelné zdroje, který platí spotřebitelé.
Podle přijatého návrhu by se od 1. ledna 2014 měla zastavit provozní podpora pro nová zařízení, která vyrábějí elektřinu ze slunečního záření nebo z bioplynu. O rok později by se měla zastavit podpora pro nové projekty, kde trvá výstavba delší dobu, typicky vodní a větrné elektrárny. Již existujících obnovitelných zdrojů, které elektřinu do sítě dodávají, se zastavení podpory nedotkne.
Cílem přijatého opatření je zastavit růst částky, která se odvádí na podporu obnovitelných zdrojů. Letos to je 44,4 miliardy korun, z toho 11,7 miliardy platí vláda ze státního rozpočtu a zbytek spotřebitelé v cenách elektřiny. Podle zástupců průmyslu podpora zelené elektřiny ohrožuje konkurenceschopnost tuzemských firem.
Zákon také počítá se stanovením stropu pro příspěvek, který na podporu obnovitelných zdrojů platí lidé v cenách elektřiny. letos je tento příspěvek ve výši 583 korun za megawatthodinu elektřiny, od příštího roku by měl činit nanejvýš 495 korun za megawatthodinu.
Normu kritizují ekologické organizace. Vadí jim především to, že zatímco obnovitelné zdroje o podporu přijdou, nadále ji budou moct čerpat zařízení, která vyrábějí v kogeneraci teplo a elektřinu, nebo spalovny odpadu.
"Zachování podpory alespoň pro rozpracované projekty větrných nebo biomasových zdrojů je malým plusem v dalším růstu šetrné energetiky, která pomáhá snižovat znečištění ovzduší," reagoval na delší limit pro poskytování podpory vybraným obnovitelným zdrojům Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. "Postupným utlumením podpory pro nové obnovitelné zdroje se však paradoxně stane z legislativy na rozhýbání čisté energetiky dotační mechanismus pro spalování uhlí a plynu nebo výstavbu spaloven odpadu," upozornil však.
"Podpora, jakou doposud měly solární či větrné elektrárny, se nadále bude vztahovat na obří spalovny komunálního odpadu nebo na spalování takzvaného důlního plynu," uvedlo v tiskové zprávě Hnutí Duha. "Naopak ze zákona o podporovaných zdrojích energie budou vyškrtnuty veškeré technologie, jež mohou používat domácnosti nebo obce - například solární panely na střeše domu, malé vodní turbíny, bioplynové stanice či obecní větrné elektrárny."
Solární daň potrvá dál
Majitelé fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v roce 2010 budou i v dalších letech odvádět takzvanou solární daň. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Paták. Původně měla platnost daně, která činí 26 procent, skončit na konci letošního roku. Vláda ale ve čtvrtek rozhodla o jejím prodloužení, zároveň však snížila sazbu na deset procent. Solární sdružení proti takovému kroku protestují.
Stát zavedl solární daň v reakci na to, že v roce 2010 výrazně poklesla pořizovací cena solárních panelů, zákony ale neumožnily tento pokles promítnout i do snížení výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren. To vedlo k prudkému zvýšení počtu těchto elektráren, což se promítlo i do zvýšení příspěvku, který spotřebitelé a stát platí na podporu obnovitelných zdrojů. Platnost daně měla vypršet ke konci letošního roku.
"Rozumíme slabinám současného systému podpory obnovitelných zdrojů, který zatěžuje velké průmyslové podniky, ale vláda nemůže volit řešení v rozporu se zákony této země a posilovat riziko soudních sporů nebo mezinárodních arbitráží," uvedl ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák. "Stát jasně garantovanými podmínkami nalákal do solárního průmyslu tisíce rodin, živnostníků nebo podnikatelů a dnes se nemůže tvářit, že zákony neexistují," dodal.
Ke kritice se připojila i Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO). Podle ní solární daň oddálí návratnost investic do fotovoltaických elektráren nad 15 let, které garantují současné zákony.
"Série restriktivních kroků, jako je solární odvod, zrušení daňových prázdnin, vynucené investice do dispečerského řízení nebo zavedení recyklačních poplatků, vytlačila dobu návratnosti solárních elektráren vysoko nad legislativou dané parametry. Jednoduše zde není další prostor pro prodlužování retroaktivních kroků, negativně ovlivňujících státem garantované podmínky," uvedla ředitelka CZEPHO Veronika Knoblochová.