Noví ředitelé často mění své týmy, rozhovory s nimi ale ukazují, že při pohledu zpět litují toho, že nesáhli k ještě větším změnám. Jejich váhání často pramení z pocitu, že toho o nové firmě zatím nevědí dost. Znatelné jsou pak rozdíly mezi těmi, kteří se na vedoucí pozici dostali poprvé a těmi, kteří na ní již pracovali. Ti první si tolik nevěří a obvykle čekají příliš dlouhou dobu. Ti, kteří již ve vedení společnosti stáli, vědí, že propuštěním podřízených mohou ztratit část znalostí, které firma má, chtějí ale hlavně někoho, komu mohou věřit.
Podle výzkumu HBR jsou pak ředitelé, kteří vzešli přímo z firem, které vedou, efektivnější, než ti, kteří přišli zvenčí. Může to být tím, že ti druzí sebou přinášejí další kolegy zvenčí, kteří nemají znalosti spojené s danou organizací. Můžeme se pak ale ptát, proč vlastně firmy volí někoho odjinud. Důvodem je to, že firma sama nikoho vhodného nemá. Nebo se prostředí změnilo natolik, že je třeba někdo nový na to, aby provedl nutné změny. V obou případech tak nový ředitel přichází do složitější situace.
Následující graf ukazuje, jak často jsou novým ředitelem nahrazováni ředitelé jednotlivých oddělení firmy. Šedě je tato frekvence vyznačena v případě nových ředitelů přicházejících zvenčí, modře zevnitř firem. Co se týče intenzity propouštění jsou v grafu vyznačení finanční ředitelé, marketingoví ředitelé, provozní ředitelé, ředitelé informačních technologií, technologií mimo informačních, vedoucí podnikových jednotek, vedoucí právnických oddělení, logistiky, prodeje, strategie a ředitelé pro lidské zdroje. Právě ti jsou nejčastěji propouštěni novými řediteli společností přicházejícími zvenčí. Za nimi jsou vedoucí právnických oddělení a marketingoví ředitelé. Noví ředitelé přicházející zevnitř firem také často propouštějí vedoucí marketingu a právnických oddělení, za nimi pak následují vedoucí prodeje.
Rozdíl mezi chováním ředitelů zvenčí a zevnitř firem je jasně patrný. U těch prvních je například mnohem větší pravděpodobnost, že propustí finančního ředitele (CFO) a ředitele lidských zdrojů (HR). Může to být tím, že pokud přijdeme do firmy zvenčí, jsou pro nás ve společnosti CFO a ředitel HR pravou a levou rukou. Zejména na pozici CFO se tak ředitelé zvenčí snaží dostat někoho, komu mohou důvěřovat.
Zdroj: HBR