Evropská komise pozastavila přísun velké části peněz, které plynou z jejích pokladen do Maďarska. Výkonný orgán EU prý objevil velké nesrovnalosti při rozdělování unijních peněz tamními úřady. Řada maďarských programů přitom není z unijních prostředků financována už téměř rok.
Pozastavené čerpání evropských prostředků ze strukturálních fondů, ke kterému v případě osmi operačních programů spravovaných maďarskou Národní rozvojovou agenturou sáhla Evropská komise, může středoevropskou zemi v letošním roce připravit až o 2 miliardy eur. Na tiskové konferenci to včera uvedl novopečený šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána János Lázár.
Dodal ale, že Orbánova vláda s Evropskou komisí jedná a ráda by opětovného spuštění financování projektů, zejména pak v oblasti dopravní infrastruktury a sociálního rozvoje, dosáhla ještě letos na podzim. Aby se tak stalo, musela by maďarská vláda souhlasit s finanční sankcí ve výši 50-100 miliard forintů, což v přepočtu představuje 168-337 milionů eur. „O velikosti sankcí vedeme diskuse, avšak i přesto je stanovisko vlády neměnné: Jsme přesvědčeni, že důvody jsou nespravedlivé a neoprávněné,“ sdělil novinářům Lázár.
Mluvčí Evropské komise Jonathan Todd uvedl, že přísun strukturálních peněz byl zastaven kvůli „významným nedostatkům objeveným auditory v managementu a kontrole systémů osmi operačních programů.“ Přesná výše zadržených prostředků prý bude záviset na výsledku jednání s Budapeští.
Opoziční předák Attila Mesterházy zmrazení dotačních zdrojů označil za další důkaz neschopnosti Orbánovy vlády. Poukázal také na to, že developerská společnost Kozgep, jejíž vedení je napojeno na vládní kruhy, vyhrála neúměrně vysoký počet tendrů na přidělení subvencí a grantů.
Nadměrný schodek?
Pozastavené dotace jsou další známkou napjatých vztahů Evropské komise s Maďarskem, které nabraly kolizní kurz po Orbánově zvolení v roce 2010. Série zvláštních daní uvalených převážně na sektory s vysokou účastí zahraničního kapitálu, zásadní změny v ústavním právu a reorganizace státní správy vyvolaly mnoho konfliktů a slovních přestřelek mezi eurokomisaři a politiky v Budapešti. Maďaři zpravidla kvůli urovnání sporů učinili několik ústupků, ke změně kurzu je však unijní tlak nepřinutil.
Naposledy si Brusel chtěl na Orbánův kabinet přes dotace došlápnout v únoru kvůli nadměrnému deficitu. Státní rozpočet operoval se schodkem přesahujícím předepsaná 3 %, a tak eurokomisaři plánovali Maďary potrestat snížením dotací o třetinu. Maďarský státní rozpočet pro minulý rok přitom stejně jako ten aktuální požadavky EU splňuje. Podle Bruselu za to však nevděčí strukturálním reformám, ale „jednorázovým příjmům“ jako například zdanění telekomunikačních firem, bank nebo tzv. hamburgerové dani.
Budapešť se proti ostrakizaci kvůli rozpočtovému deficitu ostře ohradila, v čemž jí podpořil i její zástupce v Evropské komisi László Andor. „Komise by měla být schopna vysvětlit, proč se chystá potrestat zemi, jejíž deficit by se měl podle výpočtů nacházet těsně nad hranicí 3 %, když existují členské státy, jejichž deficit je mnohem vyšší,“ napsal ekonom v otevřeném dopise. Také se dotknul otázky, jestli nemají plánované sankce jiné příčiny než neplnění ekonomických kritérií. „Návrh Komise bude vyžadovat hodně komunikačního úsilí, aby se kolegium vyhnulo podezření, že postihy vůči Maďarsku mají nějakou souvislost se současným politickým vývojem v zemi,“ napsal Andor. Před několika týdny bylo Maďarsko ze zvláštní procedury nadměrného deficitu vyřazeno.
Komise přitvrzuje, ale proti všem
Tím však konflikty na ose Brusel-Budapešť neskončily. V červenci Evropský parlament přijal velmi kritickou zprávu o stavu demokracie a vlády zákona v Maďarsku, v níž evropské instituce vyzývá k soustředěnému protiútoku. Maďarský parlament poté odhlasoval deklaraci, podle níž si země „užila dostatečný diktát během 40 let za železnou oponou.“
Eurokomisaři sice návrhy europarlamentu nebudou podporovat v celém rozsahu, na konci srpna však hodlají jednat o možnostech vynucení prosazování základních evropských hodnot, zakotvených v zakládajících smluvních dokumentech. Krom ustavování zvláštních dozorujících výborů se uvažuje o rozšíření sankcí proti hříšníkům, do nichž by mohlo spadat i zmrazení přísunu dotací. Podle zdrojů listu Financial Times by předseda Evropské komise José Barroso a místopředsedkyně Viviane Redingová rádi získali nové nástroje tlaku na členské státy. Nechtějí však vyvolat dojem, že si zasedli jen na Maďary.
Maďarsko není s problémy při rozdělování evropských dotací samotné. V nedávné době čelily utažení penězovodů Rumunsko i Česko. Podle analytiků se však problémy s čerpáním fondů v Maďarsku hromadí už od roku 2011. Většina plateb, o nichž se nyní jedná, byla pozastavena už loni. Celkem je teď zmraženo 13 z 15 operačních programů. Orbán, kterého v příštím roce čekají parlamentní volby, unijní prostředky v rámci kampaně nutně potřebuje, a snaží se proto na tvrdou taktiku Bruselu co nejvíc upozornit. Důkazem toho je včerejší konference jeho mluvčího Lázára, která vlastně příliš mnoho novinek neobsahovala.
(Zdroje: FT, Euractiv, Reuters)