Zahraniční výbor amerického Senátu v noci přijal rezoluci schvalující vojenskou operaci v Sýrii s v časovém rozsahu do 60 dní. Vojenský úder v Sýrii má omezit vojenské kapacity režimu prezidenta Bašára Asada a nebude zahrnovat žádné pozemní síly. Americký prezident Barack Obama to slíbil po řadě úterních jednání s představiteli Kongresu, který bude o podpoře zásahu teprve hlasovat.
Návrh rezoluce schvalující vojenský zásah v Sýrii poslal Obama do Kongresu minulý víkend. O dvoustránkovém dokumentu mají po návratu z prázdnin hlasovat členové obou komor amerického parlamentu. První zasedání po letní přestávce začne v pondělí 9. září.
Senátoři zahraničního výboru v rezoluci s omezením amerického úderu v Sýrii jen na ostřelování z dálky a nálety, vyloučili nasazení pozemních jednotek. „Toto svolení nedává souhlas k nasazení ozbrojených sil Spojených států na syrském území za účelem bojových operací,“ cituje z dokumentu agentura AFP. Rezoluce dává také Obamovi možnost požádat Kongres o prodloužení 60denní lhůty o dalších 30 dní, pokud to bude potřeba.
Analytici očekávali, že v Senátu zřejmě rezoluce projde, ale ve Sněmovně reprezentantů se prý může dostat do problémů. Vedoucí činitelé republikánů i demokratů v dolní komoře nicméně včera poskytli Obamovi významnou podporu.
USA vyzbrojily povstalce
Ministr obrany Chuck Hagel včera upozornil senátory, že odmítnutí zásahu v Sýrii by podkopalo důvěryhodnost USA, například i v jejich dlouhodobé snaze zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Hagel vůbec poprvé také veřejně přiznal, že Obama schválil již v červnu plány k vyzbrojování syrských povstalců. Dosud Washington připouštěl pomoc jen takzvanými nesmrtícími prostředky.
Zahraniční výbor Senátu v nově vydané rezoluci vyzval Obamovu vládu, aby vypracovala detailní zprávu, která zmapuje podporu syrské opozice ze strany Spojených států.
Během setkání se zástupci zákonodárců Obama podle AP naznačil, že je v případě potřeby ochoten svou žádost o souhlas s úderem proti Sýrii upravit. Dodal, že konzultace s Kongresem vnímá vážně, pokud podle AP zmíněná rezoluce vyšle Asadovi jasný vzkaz a zabrání mu v dalším použití chemických zbraní.
Obama rovněž uvedl, že Spojené státy mají k syrské krizi připravený širší plán, jak pomoci rebelům bojujícím proti vládním silám. "To, co nyní předkládáme, je omezené. Je to přiměřené a rozloží to Asadovy (vojenské) možnosti," řekl Obama. "Zároveň máme širší strategii, která nám dovolí posílit možnosti opozice," dodal.
Francie čeká na USA, Německo na OSN, Rusko varuje
okud americký Kongres nepodpoří zásah proti Sýrii, Francie se sama do žádné intervence nepustí, varoval dnes francouzský prezident François Hollande. Paříž proto ohledně vojenské akce počká až na rozhodnutí amerických zákonodárců, informovaly agentury Reuters a AP.
Podle agentury AFP Hollande zároveň vyzval Evropskou unii, která se vesměs k syrské otázce staví velmi zdrženlivě, aby v ní zaujala jednotný postoj.
Americké, francouzské i například německé tajné služby se už několik dní shodují, že chemický útok se v Sýrii skutečně odehrál a že za něho bez větších pochyb nesou odpovědnost síly věrné prezidentovi Bašáru Asadovi. Rusko i Čína ale nedále tento výklad odmítají a znemožňují v RB OSN jakýkoli posun, pokud jde o reakci na incident.
Německá kancléřka Angela Merkelová včera uvedla, že se nevzdává naděje, že Rada bezpečnosti OSN nakonec dospěje ke společné reakci na srpnový chemický útok v Sýrii. "Není to příliš pravděpodobné, ale musíme využít i tu nejmenší příležitost," řekla předsedkyně německé vládyv německém parlamentu.
Schválení jakékoli odvetné akce proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada, který je podle řady západních států za útok odpovědný, blokuje v Radě bezpečnosti odpor Ruska a Číny. Merkelová postoj Moskvy a Pekingu znovu otevřeně kritizovala jako "vytrvale zarputilý". Nasazení chemických zbraní v Sýrii je podle ní příkrým popřením zásad mezinárodního práva, "po němž prostě není možné se vrátit k běžnému dennímu pořádku".
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun včera večera varoval USA a Francii před vojenským útokem, který je podle Charty OSN zákonný jen v případě sebeobrany anebo jeho schválení v RB OSN. Vyjádřil obavu, že by to mohlo dál rozšířit násilí a krveprolití, které v oblasti již panuje. Podle Pan Ki-muna by se ovšem měla Rada bezpečnosti OSN sjednotit a reagovat v případě, že by se chemický útok v Sýrii definitivně potvrdil. Zdůvodnil to tím, že užití chemický zbraní je vážným porušením mezinárodního práva a válečným zločinem.
Ruský prezident Vladimir Putin označil případný útok bez mandátu OSN za agresi. Putin zároveň nevyloučil, že Rusko dá v Radě bezpečnosti OSN souhlas k útoku na Sýrii, ale pouze v případě, že se bez jakékoli pochybnosti prokáže, že zbraně použil režim Bašára Asada, uvedla stanice. Za současné situace Rusko podle Putina nevylučuje, že dodrží smlouvy na dodávku raket syrskému režimu.
(Zdroj: AFP, AP, ČTK, Reuters)