„Evropa potřebuje konkrétní energetickou koncepci, je třeba, aby někdo stanovil jasný směr a záruky, aby se prostředí v energetice stabilizovalo,“ prohlásil finanční ředitel skupiny ČEZ Martin Novák v rozhovoru pro server Patria.cz. Upozornil, že prudký rozvoj obnovitelných zdrojů tažený rozsáhlými dotacemi na jejich výstavbu snižuje počet konvenčních zdrojů, které se vyplatí bez jakékoliv formy podpory provozovat.
Ceny elektřiny budou podle Nováka i v následujících letech nejspíše okolo současných úrovní. je ale podle finančního ředitele společnosti naštěstí v jiné pozici, než energetiky v regionu, které byly vývojem trhu s elektřinou donuceny k masivním odpisům svých energetických aktiv. Z v současnosti méně rentabilních elektráren ČEZ provozuje jen černouhelné Dětmarovice a plynové Počerady. U druhé zmíněné elektrárny přitom Novák v rozhovoru nevyloučil možnost snížení hodnoty investice, které by dolehlo na výsledky za letošní rok.
Celkově nejistá situace na energetickém trhu je důvodem - pro trh překvapivého - nezvýšení celoročního výhledu hospodaření za rok 2013 po pololetních výsledcích. ale nyní také podle Nováka nemá důvod měnit výplatní poměr pro dividendu v rozmezí 50 a 60 procent z čistého zisku a ve srovnání se zbytkem sektoru má tak prý „atraktivní“ výplatní poměr a poměr P/E. Akcie ČEZ dnes v Praze rostly i o více než 5 procent a dostaly se až na dosah k psychologické hladině 500 korun za kus.
Rozhovor s finančním ředitelem skupiny ČEZ Martinem Novákem pro Patria.cz se nevyhnul ani tématu vývoje dřívějších akvizic skupiny na Balkáně, nebo budoucnosti několikasetmiliardového tendru na dostavbu dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín...
Patria.cz: Skupina zatím nevyužila polštář asi 2 miliard korun, který aktuální celoroční prognóze ziskovosti poskytuje nezapočítaný zisk z prodeje elektrárny Chvaletice. Pokud tento impuls pro navýšení celoročních cílů ziskovosti celý nevymaže avizované testování aktiv , lze očekávat navýšení prognózy pro rok 2013?
V tuto chvíli jsme se rozhodli očekávaný zisk za celý rok 2013 nezvyšovat, protože situace na energetickém trhu je natolik nejistá, že vlivem celé řady trendů – ať už jsou to klesající ceny elektřiny a emisních povolenek nebo měnící se regulatorní podmínky napříč Evropou – je reálné vytváření opravných položek k dlouhodobým aktivům. V reakci na vývoj na evropském trhu a vyšší obchodní rizika byli již konkurenti nuceni odepisovat aktiva ve značné výši. Rakouská společnost Verbund již například odepsala 11 % ze svého stálého majetku, tedy přibližně 28 mld Kč, švédská společnost Vattenfall zase přistoupila k rozdělení společnosti na dvě oblastní jednotky a vytvořila opravné položky ve výši až 90 mld Kč. Nám se zatím dařilo čelit nepříznivým trendům, ale tlak na energetický sektor v oblasti výnosnosti aktiv je veliký.
Patria.cz: V posledních třech letech klesala výše dividendy, kterou každoročně vyplácel. Považujete aktuální dividendový výnos za adekvátní? Existuje v současnosti prostor pro navýšení dosavadního výplatního poměru pro dividendu?
Stále zachováváme výplatní poměr v rozmezí 50 a 60 % z čistého zisku. Nemáme důvod ho měnit. Ve srovnání s jinými společnostmi z našeho sektoru je náš výplatní poměr a poměr P/E atraktivní.
Patria.cz: Jak vidíte budoucnost plynové elektrárny v Počeradech, do které investoval 17 miliard korun, ale nyní se podle pana Alana Svobody její produkce po většinu roku nevyplatí? Může dojít k (částečnému) odpisu této elektrárny?
Nejprve mi dovolte zastavit se u nákladů na stavbu elektrárny Počerady. Díky poklesu energetických trhů a následnému vyjednávání s dodavateli se nám podařilo postavit elektrárnu o několik miliard levněji. Je pravdou, že plynovou elektrárnu v Počeradech nyní budeme využívat jen v omezené míře, v době, kdy situace na trhu bude příznivá, tedy především ve špičkách. Ale předpokládáme, že tato situace nebude trvat věčně, životnost elektrárny je několik desítek let. Ještě nedávno se naopak provoz plynových elektráren jevil jako nejvíce smysluplný a všechny energetiky do výstavby těchto zdrojů hojně investovaly. Nyní testujeme hodnotu investice a její možné snížení promítneme do výsledků roku 2013.
Patria.cz: Díky avizovanému odsunu dokončení tendru na dostavbu Temelína o rok či dva a slabé míře zadlužení v sektorovém srovnání vzniká společnosti prostor pro alternativní využití volné hotovosti. Přichází podle Vás v úvahu spíše navýšení kapitálových investic, vyšší dividenda, nebo zpětný odkup akcií? Byla by případná nerealizace projektu důvodem pro zpětný odkup, jak tvrdí například analytici ?
I dle původního harmonogramu se počítalo se zahájením výstavby nových bloků v Temelíně až v roce 2017, a tudíž zpoždění tohoto projektu přímo neovliňuje naše finanční plánování v nejbližších letech. Zachování současného kreditního ratingu na úrovni A- je pro nás prioritou, a tak prostor pro další zadlužování je omezený. Očekáváme, že ke konci roku 2013 dosáhne ukazatel čistý dluh/EBITDA hodnoty kolem 2,0, což je již velice blízko cílové hodnoty 2,3. Ve srovnání s konkurencí je naše zadlužení nízké, ale ostatním energetikám se rating zhoršuje i přes jejich snahy snižovat zadlužení také pomocí prodejů aktiv. Vzhledem k tomu, že dosud nepadl žádný závěr ve věci výstavby dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín, držíme dividendovou politiku výplatního poměru 50-60 % zisku. Finální rozhodnutí o výši dividendy je ostatně vždy na akcionářích, kteří tak činí na valné hromadě.
Patria.cz: Německá energetika nedávno varovala, že její produkce elektřiny bojuje o ekonomické přežití a ve střednědobém horizontu by mohla být ztrátová asi třetina elektráren společnosti. Oznámila proto uzavření některých uhelných a plynových elektráren. Stejný krok letos oznámil také konkurenční . Jaká část vašeho produkčního portfolia je nyní ztrátová? Může také dojít k jejich odpojování či odpisům?
Původně jsme měli jiná očekávání od plynové elektrárny v Počeradech, stejně jako je měly i zmíněné německé společnosti. Ale naše portfolio zdrojů je jiné než jejich, ony na rozdíl od nás provozují plynových a černouhelných zdrojů mnohem více, my máme pouze Počerady a Dětmarovice a základ tvoří hnědouhelné a jaderné elektrárny. Ty se ještě provozovat vyplatí, neboť jejich provozní náklady jsou stále pod aktuální cenovou úrovní, za jakou se obchoduje elektřina na burze. Cenu elektřiny totiž stanovují právě plynové a černouhelné elektrárny na úrovni svých variabilních nákladů. Bohužel toto způsobil prudký rozvoj obnovitelných zdrojů, hlavně v Německu, tažený rozsáhlými dotacemi na jejich výstavbu. Spolu s tím, jak roste jejich instalovaný výkon v Evropě, ubývá konvenčních zdrojů, které se vyplatí bez jakékoliv formy podpory provozovat. Je velmi obtížné konkurovat někomu, kdo nepodniká ve výrobě a prodeji elektřiny, ale de-facto jen v inkasování dotací, kdy vyrobená elektřina je jen nutnou podmínkou jejich získání.
Patria.cz: Šéf největší energetiky severní Evropy, Vattenfall, nedávno odhadl, že ceny elektřiny na burzách v Německu i v oblasti severní Evropy budu pravděpodobně poblíž současných cenových hladin po dalších 5 let. Jaký je váš odhad budoucího vývoje cen elektřiny?
I my očekáváme, že ceny elektřiny budou relativně stabilní, tedy že se budou pohybovat okolo současných úrovní. Pozitivním signálem by mohl být růst cen povolenek CO2, který však vyžaduje politickou shodu na změně parametrů systému emisního obchodování na úrovni Evropské unie, jež se hledá jen obtížně. Evropa ale potřebuje konkrétní energetickou koncepci, je třeba, aby někdo stanovil jasný směr a záruky, aby se prostředí v energetice stabilizovalo.
Patria.cz: Evropský parlament sice před více než měsícem schválil odsun části emisních povolenek, které měly přijít do aukce v následujících letech, cena povolenek však zůstává na polovině úrovní, kde se obchodovalo před rokem. Co to znamená pro hospodaření skupiny a především pro strategii firmy do budoucna.
Strategií bylo vždy zajišťovat část své produkce na roky dopředu, i díky tomu se nám poměrně dlouho dařilo odolávat důsledkům hospodářské krize a poklesu cen elektřiny. Takto budeme postupovat i nadále, pro následující rok máme například prodáno přes 70 % elektřiny a pro rok 2015 více než 40 %. Nejistota ohledně nastavení parametrů energetického trhu, včetně cen povolenek, výrazně ztěžuje jakákoliv investiční rozhodnutí. Proto jsme již v roce 2010 výrazně omezili rozvojové investice a soustředíme se pouze na obnovu hnědouhelných elektráren a dostavbu a rozvoj v oblasti větrných farem v Rumunsku a Polsku, to ale bude také záviset na výsledné podobě tamního energetického zákona. Nízká cena elektřiny, která je také odrazem nízkých cen povolenek, rovněž komplikuje rozhodnutí o výstavbě dvou nových bloků Jaderné elektrárny Temelín. Proto jsme rozhodnutí o tomto projektu byli nuceni spojit s ustanovením takového legislativního rámce, který by zajistil alespoň návratnost investice.
Patria.cz: ERÚ nejspíš v příštím roce sníží poplatek za distribuci elektřiny zhruba o jednu desetinu. Jaký dopad bude mít tento krok regulátora na koncové ceny pro vaše zákazníky a na provozní ziskovost skupiny v příštím roce?
To nedokážeme posoudit bez toho, abychom znali konkrétní aspekty celkové možné změny.
Patria.cz: Jak se v současnosti vyvíjí arbitráž, kterou vede s albánskou vládou, kdy očekáváte její ukončení a kolik by společnosti mohlo vítězství ve sporu vynést?
Už se rýsuje její konkrétní podoba, zanedlouho bychom měli mít hotovou i finální kalkulaci částky, kterou budeme v arbitráži vymáhat.
Patria.cz: Vaši bulharskou investici zatěžuje série vyšetřování úřady na straně jedné a snižování koncových cen za elektřinu na straně druhé. Jaké kroky před v Bulharsku stojí, je za současných podmínek investice schopna být dlouhodobě zisková a očekáváte od podmínek v zemi do budoucna možné další zhoršení, či naopak zlepšení? Plánuje v zemi dlouhodobě zůstat, či zvažuje odchod?
Nad odchodem ze země v tomto okamžiku neuvažujeme. Sice jsme dosud neobdrželi žádné vyjádření ve věci odebrání, či ponechání naší licence na distribuci, ale situace v Bulharsku se stabilizovala a pozornost se odvrátila od k řešení celospolečenských problémů. V oblasti energetiky bulharský regulátor vzal v potaz některé připomínky Světové banky a Evropské komise a provedl řadu úprav v metodologii stanovení ceny elektřiny. Sice došlo i k plošnému snížení koncové ceny elektřiny pro domácnosti, ale tento pokles je rozložen mezi všechny účastníky trhu, takže na naše společnosti nebude mít v důsledku žádný velký dopad.
Martin Novák (1971) vystudoval Fakultu mezinárodních vztahů na Vysoké škole ekonomické v Praze se specializací na mezinárodní obchod a obchodní právo. Od roku 1996 je členem Komory daňových poradců ČR. V letech 2003 až 2005 absolvoval kurz individuálního rozvoje Action Coaching Programme poskytovaný společností Masterful Coaching z Bostonu v USA. V roce 2007 absolvoval Executive MBA program na University of Pittsburgh.
Ve Skupině Martin Novák působí od roku 2006. Nejdříve pracoval na pozici ředitele úseku účetnictví. Od 1. ledna 2008 je ředitelem divize finance, od května téhož roku členem představenstva a od října 2011 i místopředsedou představenstva. V rámci svého předsednictví v rizikovém výboru se podílí zásadním způsobem na ovlivňování obchodní strategie a zajištění rizik včetně měnových. Svou kariéru začal jako daňový poradce v Price Waterhouse v roce 1994. Odtud přešel do České rafinérské, kde pracoval v letech 1996 - 2001. Následujících 5 let působil ve společnostech Conoco v Houstonu, v Londýně a v Praze.