Aktualizováno Čísla o průmyslové výrobě v eurozóně ukázala její propad za červenec o 1,5 procenta. To je horší než konsensus nastavený na -0,3 procenta. Statistiky z jednotlivých zemí ale průběžně vycházely a už před dnešním zveřejněním bylo zřejmé, že souhrn za celou eurozónu bude horší.
Výraznou měrou se na tom podílel propad výroby v Německu o 2,3 procenta, ale i další země vykázaly špatné výsledky. Ve Francii průmyslová výroba klesla o 0,6 procent, v Itálii o 1,1 procenta. Španělsko vykázalo nepatrný 0,1procentní růst, Portugalsko 3,2procentní pokles. Nejhůře co do meziměsíční dynamiky na tom bylo v červenci Irsko s propadem o 8,7 procenta. Jde ale podle všeho o jednorázový výkyv korigující předchozí 9,3procentní růst. Nejlepší výsledky naopak hlásí Estonsko a Finsko s růstem průmyslové výroby o 2,1, respektive 2,0 procenta.
K poklesu došlo ve všech skupinách výrobků. Produkce zboží dlouhodobé spotřeby se oproti předchozímu měsíci snížila o 2,2 procenta, zboží běžné spotřeby o 0,9 procenta. Výroba kapitálového zboží byla nižší o 2,6 procenta a produkce energie o 1,6 procenta. Meziproduktů se vyrobilo o 0,7 procenta méně.
V meziročním srovnání průmysl klesal o 2,1 procenta, tedy nejrychleji od února. V červnu činil jeho pokles 0,4 procenta. Červenec v mnoha zemích narušil předchozí příznivý trend. Otázkou je především to, jestli slabý červenec v Německu byl pouze jednorázovým výkyvem. Francii první pololetí přineslo postupnou stabilizaci, ale v červenci se propad výroby obnovuje. Zvýraznění meziročního poklesu vidíme v Itálii.
Průzkumy v průmyslu v eurozóně zůstávají příznivé a zlepšují se, což vyvolává podporuje optimismus. Domácí poptávka zřejmě bude dál růst jen slabě, větší naději skýtají pro průmyslové podniky zahraniční trhy. Oživení sílí v Japonsku a USA a Čína podle všeho přestala zpomalovat. Na druhou stranu ale využití vyšší poptávky bude bránit problém s konkurenceschopností. Ten přitom nespočívá pouze v osekávání pracovní síly a růstu produktivity, ale také hodně v cenách energií či regulaci.
