Není to tak dávno, co bylo Německo považováno za nemocného muže Evropy. V 70. letech dosahovala nezaměstnanost v této zemi 4 %, postupně ale rostla až na úroveň 9 % v letech 1995–2005. Německá vláda na tento vývoj reagovala řadou reforem zaměřených zejména na trh práce (tzv. Hartzovy reformy). Tyto kroky se setkaly s úspěchem, mezi lety 2005 a 2008 klesla nezaměstnanost z téměř 11 % na 7,5 %. Během Velké recese se pak téměř nezvýšila a poté se vrátila k poklesu. Zastavila se až na 5,5 % na konci roku 2012. Pode našich odhadů snížila reforma Hartz IV necyklickou míru nezaměstnanosti o 1,4 procentního bodu a celý balíček reforem přinesl dlouhodobé snížení míry nezaměstnanosti o necelé tři procentní body!
Většina ekonomů nebude pravděpodobně překvapena tím, že podobné reformy sníží nezaměstnanost. Překvapivé ale může být to, že i přes tento úspěch nejsou zmíněné reformy mezi veřejností nijak populární. Je to patrné z průzkumů, ale hlavně ze současných voleb. Žádná z hlavních stran si totiž nedovolí tyto reformy otevřeně schvalovat a některé z nich dokonce slibují, že je eliminují. Zdá se, že jde o další případ, kdy ekonomové nerozumí lidem, či lidé ekonomii.
Naše analýza ukazuje, že Hartzovy reformy přinesly užitek zaměstnaným domácnostem, protože snížily daňovou zátěž. V jejich důsledku ale také výrazně klesla podpora dlouhodobě nezaměstnaných a ty tak na ní tratily. Zajímavé je i to, že negativní dopad měly reformy i na krátkodobě nezaměstnané. Jejich podporu sice přímo nesnížily, ale zhoršil se jejich výhled co se týče možnosti, že by se stali dlouhodobě nezaměstnanými. V podobné situaci se nacházeli zaměstnanci s nízkou kvalifikací. Reformy pak také snížily reálné mzdy. Výsledný negativní dopad na některé skupiny domácností je pak dostatečným vysvětlením malé popularity reforem. Tato skupina sice netvoří v Německu majoritu, je ale dost velká.
Podle našeho názoru poskytuje výše uvedené dvojí poučení. I poměrně dobře implementované reformy se setkají s odporem v případě, že lidé jsou averzní vůči riziku a přínosy a náklady reforem nejsou rozloženy rovnoměrně. To bychom měli mít na paměti v době, kdy jsou navrhovány reformy v některých zemích EU. A neexistuje ani kouzelný vzorec reforem, který by fungoval u všech zemí. Podle naší studie by v Německu provedené reformy měly ve Francii a Španělsku jen mírný efekt. Tam je totiž podpora poskytovaná dlouhodobě nezaměstnaným už relativně nízko, německý systém byl naopak velmi štědrý.
Uvedené je výtahem z „German labour reforms: Unpopular success“, autory jsou Tom Krebs, Martin Scheffel.
(Zdroj: VOX)