Veřejná debata o genderové rovnosti se v mnoha zemích soustředí hlavně na přístup žen na nejvyšší posty a k významným kariérním příležitostem. Jenže tento „skleněný strop“ je jen malou částí problému. Obecnější otázkou je, jestli ženy vůbec mají tytéž příležitosti jako muži zapojit se na trhu práce. Jinými slovy, mají ženy možnost plně přispívat ke globálnímu hospodářskému růstu a prosperitě?
Nejčerstvější studie pracovníků Mezinárodního měnového fondu „Women, Work, and the Economy“ (Ženy, práce a ekonomika) bohužel dokládá, že vzdor určitým zlepšením postup k rovné hrací ploše pro ženy ustrnul. To je špatná zpráva pro všechny, protože to znamená nižší hospodářský růst – v některých zemích až o 27 % HDP na hlavu.
Počet žen zapojených do pracovních sil zůstává po celém světě hluboko pod počtem mužů; zaměstnaná je jen asi polovina žen v produktivním věku. Ženy dělají většinu neplacené práce, a když už zaplaceno dostávají, jsou nadměrně zastoupené na černém trhu a mezi chudými. Stále mají za tutéž práci méně peněz než muži, a to i v zemích OECD, kde průměrná mzdová mezera mezi pohlavími činí asi 16 %. Nadto šance žen na rovnoprávný plat a postup na vyšší pozice v mnoha zemích omezují pokřivení a diskriminace na trhu práce.
Potenciální přínosy vyššího počtu žen v pracovních silách jsou ohromující. Kdyby se například v Egyptě zvýšil počet pracujících žen na stejnou úroveň jako u mužů, HDP země by se mohl zvýšit o 34 %. Ve Spojených arabských emirátech by HDP narostl o 12 %, v Japonsku o 9 % a ve Spojených státech o 5 %. Podle nedávné studie založené na údajích Mezinárodní organizace práce z celosvětového počtu 865 milionů žen, které by mohly vrchovatěji prospívat svým ekonomikám, žije 812 milionů v rozvíjejících se a rozvojových zemích.
Zvýšení účasti žen na pracovním trhu povzbuzuje hospodářskou výkonnost mnoha způsoby. Vyšší příjmy žen například vedou k vyšším výdajům domácností za vzdělávání dívek – což je klíčový předpoklad rychlejšího dlouhodobého růstu. Zaměstnávání žen na rovnoprávném základě s muži přináší společnostem větší zásobu talentovaných lidí, což zvyšuje potenciál tvořivosti, novátorství a produktivity. Ve vyspělých zemích zase vyšší počet pracujících žen může pomoci zmírňovat důsledky ubývajících pracovních sil a snižovat nákladnost stárnoucí populace.
Z čeho tedy plyne úpornost šklebící se nerovnosti a stagnující pokrok? Hledání legálního placeného zaměstnání ženám v mnoha zemích stále znemožňuje právní, regulatorní a společenská diskriminace. Ženy proto převládají na černém trhu práce, kde jsou místa často dočasná a výdělky nízké. Kromě toho jsou daňové soustavy a programy sociálního zabezpečení v mnoha zemích nastaveny tak, že ženy od práce odrazují.
Na základě těchto skutečností by se vládní daňové a výdajové politiky a regulace trhu práce měly reformovat tak, aby zaměstnanost žen dostala vzpruhu. Ženy by k hledání zaměstnání pobídlo například zdanění příjmu jednotlivce namísto rodiny, které v mnoha ekonomikách znamená vyšší mezní daně pro druhou výdělečně činnou osobu v domácnosti. Pomoci může také navázání dávek sociálního zabezpečení na účast v pracovních silách, vzdělávání či programech aktivní zaměstnanosti a totéž platí pro kvalitní institucionální péči o děti a větší příležitosti k čerpání rodičovské dovolené. V Brazílii se například podíl žen v pracovních silách za posledních 20 let strmě zvýšil, ze zhruba 45 % na 60 %, zčásti díky politikám vstřícným k rodinám.
Jedná se jen o několik příkladů; dokázat lze mnohem víc. Ženám prospívá zavedení možností pružné pracovní doby a snížení bariér mezi prací na částečný a plný úvazek, jak úspěšně předvedlo Nizozemsko. Dostupnost vody a lepší dopravní systémy na venkově mohou ženám v rozvojových zemích pomoci lépe hospodařit s časem. Zavedení a dodržování rovnoprávnosti u majetkových a dědických práv může zlepšit přístup žen k úvěrům a dalším produktivním zdrojům a budování silnějšího povědomí o zákonných právech obecně pomůže omezit diskriminaci.
Některé z těchto kroků byly sice v posledních letech učiněny, je však načase rozjet proces naplno. Naléháme na tvůrce politik, aby konali a zavedli politiky zaměřené na odstraňování překážek, které blokují účast žen v pracovních silách. My v MMF odvedeme svůj díl práce zkvalitněním analýzy hospodářských důsledků genderové nerovnosti a spoluprací s našimi členskými zeměmi na otevírání cest, které ženám dají možnost plně přispívat ke globálnímu hospodářskému růstu a prosperitě.
Obzvlášť teď, když jsou růstové vyhlídky ve velké části světa nejisté, mohou politiky motivující ženy ke vstupu do pracovních sil rozhodně pomoci. Ženy jsou připravené, ochotné a schopné. To mi věřte.
Christine Lagardeová je výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu.
Copyright: Project Syndicate, 2013.