Ekonomická trajektorie jádra eurozóny a její periferie se rozchází víc než jindy v historii bloku, přičemž rozdíly by se měly s postupujícím pomalým oživením ještě vyostřovat, uvádí se v nově vydané zprávě konzultantské společnosti Ernst and Young (EY).
Podle autorů je divergence mezi členskými státy měnové unie nejvyšší od začátku tisíciletí, kdy byla společná měna zavedena. K závěru došli za použití vlastního indikátoru, do něhož se započítávají různé ukazatele včetně vývoje HDP, inflace, nezaměstnanosti a zadlužení státu.
Propast mezi prosperujícím severem a předluženým jihem je dobře vidět na statistikách ekonomického růstu. Zatímco německá ekonomika ve 2Q13 zaznamenala 0,7% expanzi, v řadě dalších zemí, například ve Španělsku či Itálii, pokračoval pokles výstupu. Podobně jsou na tom členské státy při srovnávání úvěrové aktivity bankovního sektoru či zaměstnanosti.
„Ostré rozdíly v podmínkách financování a ve vývoji na trhu práce budou nadále působit značný rozchod mezi zeměmi eurozóny. To představuje riziko pro efektivní rozhodování a další ekonomickou integraci, které jsou nezbytné pro zajištění stability eurozóny,“ uvádí se v dokumentu EY Euro Zone Forecast.
Německo se snaží kompenzovat vlastními iniciativami pokřivení na trhu s úvěry, kdy malé firmy v jižním křídle na bankovní finance buď nedosáhnou, nebo je získají jen za výrazně nevýhodnějších podmínek než konkurence v jádře. Německá státní rozvojová banka KfW španělským firmám chce poskytnout úvěry asi 800 milionů eur. Další peníze dodá na podporu jejich kapitálové struktury. Pomoc mají dostat i podniky v Portugalsku a možná i ty z Řecka. Berlín se také snaží přispět k boji s vysokou nezaměstnaností mladých lidí na evropské periferii. S Madridem například podepsal dohodu s cílem poskytnout během čtyř let zhruba pěti tisícům mladých Španělů práci nebo školení v Německu.
Navzdory rostoucí divergenci v rámci sedmnáctičlenného bloku jsou v EY ohledně výhledu eurozóny jako celku optimisté. Hospodářské oživení, v jehož rámci se eurozóna ve 2Q13 po šesti kvartálech vrátila na růstovou trajektorii, by mělo ke konci roku zrychlit. Napomoci by k tomu měl zlepšující se stav klíčových obchodních partnerů eurozóny – Velké Británie a Spojených států – a také zmírnění drastičnosti úsporných opatření.
EY pro letošek u eurozóny počítá s růstem HDP o 0,5 %, v příštím roce o 0,9 %. Ratingová agentura Standard & Poor´s je opatrnější, její poslední prognóza kalkuluje s poklesem hospodářského výstupu o 0,7 % v letošním roce.
V EY nicméně poznamenávají, že oživení bude postupovat velmi pomalu a bude ho brzdit setrvale vysoká nezaměstnanost v mnoha zemích. Průměr měnové unie v červenci činil 12,1 %, mezi mladými do 25 let vzrostl na 24 %. Prognóza přitom počítá s růstem nezaměstnanosti až na 12,6 % v polovině příštího roku. V Řecku by ukazatel měl příští rok dosáhnout děsivých 29 %, zatímco v Německu by se měl pohybovat kolem mírných 5,4 %.
(Zdroje: CNBC, ČTK, Bloomberg)