Index Dow Jones Industrial Average, který letos v létě oslavil 117. narozeniny, nedávno prošel menší proměnou. Třicítku vyvolených amerických titulů, z nichž se Dow Jones skládá, opustila trojice , a , kterou nahradily společnosti a . Co z toho vyplývá pro investory?
Výměna tří komponent neměla žádný vliv na bodovou hodnotu indexu a příliš se nepodepsala ani na kotacích společností vypadnuvších z kola ven. Konstrukce Dow Jones a jeho vývoj v porovnání s jinými indexy nicméně nabízí zajímavou lekci z fungování těchto široce sledovaných ukazatelů.
Za vyřazením zmiňovaných společností podle S&P Dow Jones Indices, která index se značkou DJIA sestavuje, stála trvale nízká cena jejich akcií. Její výše má přitom na denní pohyb DJIA zásadní vliv. Čím dražší akcie je, tím víc táhne její posílení (či oslabení) celý index příslušným směrem. Největší váha – 9,6 % – v indexu momentálně patří počítačovému gigantu , jehož akcie se pohybují kolem 200 USD za kus. Churavějící hutní koncern při ceně 8 USD za kus neváží ani 0,5 %. Pokud posílí o 1 %, přidá k hodnotě Dow Jones 15 bodů, při stejném percentuálním pohybu přispěje 0,6 bodu.
Řada traderů na Wall Street považuje tento systém, tedy vážení podle ceny, za překonaný. „Drahé tituly totálně deformují tento příšerně sestavovaný index,“ napsal na Twitteru makléř provozující oblíbený blog pod jménem Kid Dynamite. Způsob sestavování Dow Jones podle něj „vůbec nedává smysl.“
Modernější a rozšířenější metodou je vážení podle kapitalizace, v němž vliv na index určuje celková tržní hodnota společnosti, bez ohledu na cenu jedné akcie. Takto je koncipován široký index S&P 500. Tržní kapitalizace činí úctyhodných 209 mld. USD, avšak v S&P mu patří až 12. příčka s 1,32% podílem na hodnotě indexu. Společnost (482,64 USD, -0,74%) se zhruba dvojnásobnou kapitalizací disponuje váhou 2,92 %, což je v rámci indexu nejvíc (data jsou k 13. září).
A jak si indexy vedou výkonnostně? Zatímco „nesmyslně“ sestavovaný Dow Jones v posledních 20 letech v průměru vynášel 9,8 % ročně, S&P 500 investorům přinášel 8,6% výnos. Pokud bychom v roce 1992 do každého investovali 10 000 USD, činil by nyní rozdíl ve zhodnocení 12 500 USD. Dow Jones svého širšího rivala poráží i v období posledních pěti, 10 a 15 let.
Na žádost deníku Wall Street Journal provedli výzkumníci z University of Pennsylvania Wharton School malý pokus a naroubovali každý z indexů na systém konstrukce toho druhého. Dow Jones vážený od roku 1981 podle tržní kapitalizace vynášel zhruba o 1 % ročně méně, než kolik vynášel ve skutečné podobě. Stejně tak S&P 500 v alternativním kabátu vážení podle ceny akcií svoji reálnou předlohu porazil o 1 % ročně. Že by tedy jedna metoda byla pro investory výhodnější než druhá? Ne tak docela.
Jeffrey Rubin z Birinyi Associates srovnal výnosy obou indexů od roku 1930 a zjistil, že se započtením dividend roční výnos S&P 500 činil 9,6 %, což o chlup překonává 9,4 % u Dow Jones . Dow Jones možná získal mírně navrch v posledních dekádách (v 70. letech tomu bylo naopak), ale ve velmi dlouhém období je rozdíl výkonností obou indexů prakticky zanedbatelný. Opravdu tedy tak moc záleží na způsobu sestavování?
(Zdroje: WSJ, Bloomberg)