Někdo považuje globalizaci za dobrou věc. Například podle OSN jsou její přínosy takové, že se díky ní můžeme ve 21. století úplně zbavit chudoby. Můžeme se ale setkat i s opačnými názory. Joseph Stiglitz tvrdí, že globalizace nerovnost zvyšuje namísto toho, aby ji mírnila. I MMF v roce 2007 uznal, že nerovnost ve světě možná roste kvůli novým technologiím a přílivu kapitálu do rozvíjejících se ekonomik. Nedůvěru ke globalizaci ale vidíme i v některých vyspělých ekonomikách. Výzkum IFOP ukázal, že v roce 2012 se ve Francii jen 22 % obyvatel domnívalo, že jde o pozitivní jev, který Francii prospívá. Ti, kdo se zabývají historií ekonomie, pak poukazují na to, že posuzování přínosů a negativ globalizace závisí na tom, kdy vlastně tento proces začal.
Adam Smith výraz globalizace nikdy nepoužil, i tak je ale klíčovým tématem jeho Bohatství národů. Za jádro ekonomického vývoje považoval integraci trhů a specializaci. Jde o proces, který je starý jako sama civilizace. Smith používal zejména příklad Evropy a Ameriky. Její objevení umožnilo další specializaci a mělo být dalším výrazným krokem k integraci. Kevin O’Rourke a Jeffrey Williamson ovšem rozporují tvrzení, že tempo globalizace zrychlilo po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Skutečná globalizace podle nich nastala až v 19. století, kdy došlo k náhlému poklesu přepravních nákladů. Výsledkem byla konverze cen komodit v Evropě a Asii. Kolumbus a Vasco Da Gama, který objevil cestu do Asie kolem Mysu dobré naděje, měli na ceny komodit jen velmi malý vliv.
Uvedené ale ignoruje jeden důležitý fakt. Evropské měny byly většinou založeny na stříbru a změny jeho hodnoty tak měly velký dopad na cenovou úroveň v Evropě. Smith tvrdil, že právě objevení velkých zdrojů stříbra a zlata v Americe představovalo jednu z největších ekonomických změn v historii. Hodnota zlata a stříbra v Evropě totiž kvůli nim klesla asi na třetinu. Příliv tisíců tun těchto drahých kovů obrátil klesající cenový trend a ceny začaly rychle růst. Graf ukazuje, „jak Kolumbus vyvolal inflaci“. Vidíme na něm ceny pšenice na trhu v Londýně.
Výsledkem uvedeného tedy byla „cenová revoluce“, která změnila celou Evropu. A kdyby následně nevzrostl vývoz stříbra do Číny a Indie, evropská inflace by byla ještě mnohem horší. Růst cen se zastavil až kolem roku 1650, kdy už hodnota stříbrných mincí klesla natolik, že se dále nevyplatilo dovážet tento kov z Ameriky. Popsaná konverze trhů se stříbrem byla ale jen jedním z příkladů „globalizace“. Například Andre Gunder Frank tvrdí, že její počátek lze vysledovat až k růstu obchodu Sumérské civilizace tři tisíce let před naším letopočtem. Existují však i příklady dezintegrace trhů. Šlo třeba o Dobu temna, 17. století či meziválečné období 20. století. Existují i náznaky toho, že globalizace ustoupila po krizi roku 2007. Každopádně je jasné, že nejde o proces, který začal před dvaceti lety nebo dokonce před dvěma sty lety. Trvá tisíce let a začal tím, že si lovci a sběrači vyměňovali předměty. Ať se domníváme, že globalizace je přínosná či ne, jde o klíčový element naší historie.
(Zdroj: Free Exchange)