Aktualizováno Index nákupních manažerů v českém průmyslu (PMI) v září klesl na 53,4 bodu ze srpnových 53,9 bodu. Tržní konsensus byl nastaven na 53,5 bodu, takže výsledek neznamená překvapení a měl by být pro korunu neutrální. I přes mírný pokles index stále ukazuje, že se situace v českém průmyslu dál zlepšuje a aktivita by měla růst. Všechny dílčí indexy zůstávají rovněž nad padesátkou. Ukazují na pokračující nárůst produkce a nových zakázek, přestože tempo oproti srpnu o něco zvolnilo. Velmi slušný zůstal růst exportních zakázek, když respondenti zmiňovali zlepšující se poptávku z Evropy a USA.
Dobrou zprávou je to, že výrobci věří sílící poptávce natolik, že pokračují v navyšování počtu zaměstnanců - index zaměstnanosti zůstal v oblasti ukazující nárůst. Navíc pokračuje i zvětšování zásob. Ceny nadále vytvářejí tlak na marže, ale menší než dříve. Ceny vstupů se zvyšovaly kvůli ropě, oceli, potravinám a dřevu. Na druhé straně pokles cen produkce je už mírnější.
PMI naznačuje pokračující růst průmyslové výroby, což začíná být vidět i na tvrdých číslech - meziměsíčně průmysl rostl v květnu a červenci. Na druhou stranu to ale vypadá, že tu nejsou podmínky k dalšímu zrychlování. Mírný zářijový pokles českého PMI odráží situaci v západní Evropě - oživení v eurozóně je stále pomalé a poslední čísla včetně indexů nákupních manažerů naznačují, že žádný rychlejší odraz směrem vzhůru se nekoná. PMI v eurozóně i Německu za září lehce klesly, což dnes potvrdila i finální data.
Na rozdíl od českého průmyslu se indexy nákupních manažerů ve zbytku regionu dál slušně zlepšily. V Polsku PMI stoupl na 53,1 bodu a překonal očekávání. V Maďarsku vidíme nárůst dokonce na 54,5 bodu, ovšem v tomto případě jde o dosti volatilní indikátor, takže relativně vysoké číslo asi euforii nevyvolá.