Že dokáže nafukování a praskání realitních bublin hodně ovlivnit ekonomiku, jsme se v posledních letech dost jasně přesvědčili. Právě proto jsou reality nyní o hodně víc sledovány. Situace těchto sektorů v různých částech světa je různá. Někde ještě ceny hledají dno (Španělsko), jinde už dlouho vrchol (Čína). Aktuálně je nejvíce skloňované Německo po zprávě Bundesbanky, která naznačuje možný vznik bublin především v největších městech. Varování před vznikem bublin se už pár měsíců ozývají také v souvislosti s americkým realitním trhem po strmém růstu cen. Stále více to však vypadá, že obavy ze všeobecného nafukování cen na trhu jsou předčasné.
Jedním z důvodů je, že zafungoval korekční mechanismus v podobě zpětné vazby na poptávku. Rychle rostoucí ceny snížily zájem domácností, když tempem výrazně překonaly růst příjmů. Zatímco ceny domů (index Case-Shiller) jsou zhruba o 12,5 procenta vyšší než v minulém roce, osobní disponibilní příjmy stouply pouze o necelá tři procenta, medián příjmů domácností dokonce jen o dvě procenta. Růst poptávky vrcholil v letošním prvním pololetí, následně ale dochází k poklesu.
Dalším důležitým faktorem je hospodářská politika. Méně významnou roli přitom hraje ta fiskální. Problémy s rozpočtem, dluhovým stropem a zablokovaný Kongres se negativně podepsaly na spotřebitelské důvěře a velmi pravděpodobně i na sklonu k tak zásadním výdajům, jako je koupě domu. Vliv by však měl rychle odeznít, pokud se Kongresu podaří v příštích měsících shodnout na dlouhodobém fiskálním plánu.
Zásadnější dopad na reálnou i spekulativní poptávku má politika měnová. Už jen samotná zmínka, že by měnová stimulace mohla ztrácet na síle, měla značný vliv na trh. Úvěrové podmínky se zhoršily - 30leté hypotéční sazby stouply a u růstu dosud zůstaly. Zdražující financování je kromě ceny dalším důležitým faktorem, který reálnou poptávku tlumí. Index dostupnosti domů sestavovaný NAR (Národní asociace realitních makléřů) se v prvním čtvrtletí nacházel nad 200 body, v srpnu už byl jen lehce nad 150 body. Tento index zohledňuje právě ceny, hypoteční sazby a příjmy.
Kromě toho je ale dražší financování také omezením pro nárůst spekulací. Nafukování bublin je spojeno právě s tím, že spekulativní poptávka nabere na síle na úkor poptávky reálné. Růst cen ji totiž dál přiživuje (až do splasknutí), zatímco reálnou poptávku tlumí. Přísnější měnové podmínky ale tomuto brání.
Fed od zmínky o ústupu z QE ještě neučinil žádný reálný krok tímto směrem a termín se stále odsouvá. Jenže to pokles velmi dlouhým sazbám, které jsou pro realitní trh relevantní, nepřineslo. Přesvědčení o tom, že další krok bude směrem ke zpřísnění měnové politiky, zatím není narušeno.
Nabídka domů byla jedním z faktorů, který přispěl k růstu cen. NAR ještě během letošního roku upozorňoval na nízkou zásobu domů k prodeji. Stavební aktivita se ale od největšího útlumu v roce 2009 přece jen dost zvedla a při vyšších cenách by měla s poptávkou srovnávat krok.
Americký realitní trh se po pádu a následném útlumu v letech 2007-11 už slušně zvedl a přispěl k oživení ekonomiky. Varování před bublinami většinou vycházejí z technické analýzy, podobností s vývojem před rokem 2007 apod. Výše zmíněné faktory ale vypovídají proti tomu, že by trh po odrazu vzhůru vstupoval do fáze, kdy růst cen dokáže živit sám sebe. Pravděpodobnější je, že ceny namísto akcelerace ztratí na tempu, aby se nůžky mezi nimi a příjmy domácností tolik nerozevíraly. Vidět to může být hlavně ve státech s obecně vysokými cenami, jako jsou New York, Kalifornie či Havaj. Tím by se i trochu srovnaly regionální nerovnováhy.