Aktualizováno Index cen výrobců se v eurozóně za září zvýšil o 0,1 procenta. Tento nevýrazný nárůst přichází po stagnaci cen v srpnu a je mírně pod konsensem, který počítal s 0,2procentním růstem. Za zářijovým zvýšením indexu navíc stojí pouze energie, jejichž výrobní ceny stouply o 0,5 procenta. Cenový index očištěný o tento vliv by klesl o 0,1 procenta.
Ceny kapitálového zboží v září stagnovaly, stejně jako ceny zboží běžné spotřeby. U meziproduktů vidíme pokles výrobních cen o 0,1 procenta, ceny zboží dlouhodobé spotřeby naopak o 0,1 procenta stouply.
Srovnání s předchozím rokem ukazuje, že se deflace ve výrobních cenách upevnila. Meziročně je PPI níž o 0,9 procenta a pokles poprvé vykázal i index bez energií - ten se meziročně snížil o 0,1 procenta.
Deflace ve výrobních cenách je hluboká v Nizozemsku a Itálii, kde ceny klesají o 2,7, respektive 2,2 procenta. O něco mírnější pokles registruje Portugalsko s Rakouskem a to o 1,5, respektive 1,3 procenta. V Německu jsou výrobní ceny o 0,4 procenta níž, ve Francii to bylo v srpnu stejné (zářijová data zatím nejsou). Na druhou stranu v Estonsku je PPI meziročně o 10,8 procenta výš, hlavně pod vlivem energií.
Index cen výrobců nepřichystal takové překvapení jako index cen spotřebitelů. Ukázal však, že se deflace ve výrobních cenách upevňuje a to při stále slabé domácí poptávce a tlaku na marže firem znamená i nízký výhled pro spotřebitelskou inflaci. Data rozhodně nejsou překážkou pro další uvolnění měnové politiky ECB, ale vzhledem k malé odchylce od konsensu příliš neovlivní očekávání trhu o krocích centrální banky.