Tuzemská ekonomika letos podle Evropské komise klesne o jedno procento a deficit veřejných financí se dostane na 2,9 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z makroekonomické předpovědi, kterou dnes komise zveřejnila. V příštích dvou letech se podle prognózy český hrubý domácí produkt vrátí k růstu o 1,8 a 2,2 procenta. Bez dodatečných opatření se ale opět začne zvyšovat deficit, a to na tři procenta v roce 2014 a 3,5 procenta v roce 2015. Česko by tak opět přestalo splňovat podmínku nejvýše tříprocentního schodku nutnou pro případné přijetí eura.
Česká ekonomika
V květnu předpokládala EK pokles české ekonomiky letos o 0,4 procenta, v zimě dokonce stagnaci. Odhad letošního deficitu naopak zůstal proti jarní prognóze beze změny. Očekávání růstu ekonomiky pro příští rok je optimističtější proti jarnímu výhledu, který pracoval s 1,6% růstem HDP v roce 2014. U průměrné spotřebitelské inflace (CPI) očekává EU 1,4% růst letos, následovaný pouze 0,5 % v roce 2014. Tento výhled je proti jarní prognóze stabilní. „Zatímco silná vnější poptávka s podporou faktoru zásob budou oživení ekonomiky v příštím roce podporovat, spotřeba domácností a tvorba investic převezmou roli tahouna ekonomiky až v roce 2015,“ uvedla EK ve zprávě.
Podíl na letošním nízkém deficitu mají podle komise konsolidační opatření, ze dvou třetin učiněná na příjmové straně. Prognóza v této souvislosti připomíná procentní zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty a nižší indexaci penzí. V letošním roce by na minimu měly být veřejné investice, asi o 35 procent pod vrcholem z roku 2009. Vládní dluh se podle EK v letošním roce vyšplhá na 49 procent HDP. V příštím roce by měl o 0,6 procenta překročit hranici 50 procent hrubého domácího produktu. Podmínkou pro přijetí eura je veřejný dluh pod hranicí 60 procent HDP.
Také české ministerstvo financí ve své říjnové predikci pro letošek čeká snížení výkonu ekonomiky o procento, možný růst v příštím roce ale uvádí pesimističtěji na 1,4 procenta. Úřad se s Evropskou komisí shoduje také v odhadu letošní výše rozpočtového schodku.
Obnova ekonomiky ČR je však velmi křehká, varuje komise. Nezvýšila se poptávka po zaměstnancích, ani podmínky pro získání úvěrů, říká ve zprávě. Nezaměstnanost v letošním roce EK odhaduje na 7,1 procenta, v příštím roce na sedm procent. Na rok 2015 pak odhaduje mírný pokles na 6,7 procenta.
EU a eurozóna
Pro ekonomiku eurozóny EK kvůli vleklému zotavování zhoršila pro příští rok oproti jarní prognóze výhled jak pro růst ekonomiky – na 1,1 % z 1,2 % - tak pro míru nezaměstnanosti – na 12,2 % z 12,1 %. „Fiskální konsolidace a strukturální reformy položily základy oživení, ale na slova o vítězství je příliš brzy,“ uvedl eurokomisař pro ekonomické a měnové záležitosti Oli Rehn. „Vysoko zůstává zejména nezaměstnanosti a to je to, proč musíme pracovat na modernizaci evropské ekonomiky,“ dodal.
Evropská unie jako celek bude letos hospodářsky stagnovat, v eurozóně hrubý domácí produkt (HDP) dokonce o 0,4 procenta klesne, vyplývá z odhadu EK. V roce 2015 má růst v celé EU dosahovat 1,9 a eurozóně 1,7 procenta, tvrdí komise.
Nejvyšší by nezaměstnanost letos měla být v Řecku, kde ji komise odhaduje na 27 procent, jen o málo lépe na tom bude s 26,6 procenta Španělsko. Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti - 5,1 procenta - EK pro letošek předpovídá v Rakousku. Česká republika se drží na hodnotě 7,1 procenta.
Podobně opatrně optimistická vyjádření při hodnocení vývoje ekonomiky volí evropští politici už od letošního léta, kdy statistiky začaly ukazovat možný konec několik let trvajících hospodářských problémů. Ve druhé polovině letošního roku očekává komise v EU půlprocentní ekonomický růst.
Podle nynější prognózy se zmenšuje makroekonomická nerovnováha a růst by se měl postupně zvyšovat. Úsporná opatření v některých členských zemích však prý mají stále vliv na investice a spotřebu. Zlepšení situace na finančních trzích a snížení úrokové míry v ohrožených zemích se zatím nepromítá do ekonomiky, neboť přetrvává fragmentace trhů s rozdíly mezi členskými státy i mezi společnostmi různých velikostí.
Nynější výhled podle komise odpovídá charakteristikám, které byly už dříve pozorovány při obnově po výrazných ekonomických krizích. Předpokládá se pomalé posilování domácí poptávky, především v důsledku růstu soukromé spotřeby a zlepšení hrubého fixního kapitálu kvůli zlepšujícím se podmínkám financování i ekonomické náladě. Právě domácí poptávka má podle komise být v letech 2014 a 2015 hlavním tahounem růstu, oslabit by naopak měl export mimo EU.
Komise připomíná, že vývoj na pracovním trhu obvykle kopíruje pohyby HDP s půlročním i delším zpožděním, a tak se zvýšená ekonomická aktivita v příštích měsících jen postupně promítne do zvýšeného počtu pracovních míst. Výhled tak ukazuje po nynější stabilizaci mírný pokles nezaměstnanosti z nynějších 11,1 procenta v EU a 12,2 procenta v eurozóně na 10,7 procenta a 11,8 procenta v roce 2015.
Deficit veřejných financí by letos měl v celé EU klesnout na 3,5 procenta HDP, v eurozóně pak na 3,1 procenta. Vládní dluh v celé EU ale dosahuje skoro 90 procent HDP, v zemích platících eurem dokonce až 96 procent hrubého domácího produktu, uvedla komise. Ze zemí EU jediné Německo dosáhne podle odhadu letos nulového deficitu veřejných financí. Největším hříšníkem je Řecko, s předpokládaným deficitem 13,5 procenta HDP. Před ním jsou Kypr (deficit 8,3 procenta HDP) a Irsko (deficit 7,4 procenta HDP). Pro ČR se pro letošek odhaduje deficit veřejných financí ve výši 2,9 procenta hrubého domácího produktu.
Slovensko by mělo letos dosáhnout tříprocentního deficitu, jeho ekonomika by měla o 0,9 procenta růst. V roce 2014 pak na Slovensku komise čeká růst přes dvě procenta a v roce 2015 skoro tři procenta.
Jižní křídlo
Ekonomika Itálie, Španělska a Řecka, tedy zemí, které patří v eurozóně k nejvíce zasaženým krizí, bude v letošním roce nadále klesat, ukazuje prognóza EK. K hospodářskému růstu se tyto země vrátí až příští rok, jeho tempo ale bude stejné či pomalejší, než Brusel původně předpokládal. Kypr, který na jaře přijal finanční pomoc EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), se k růstu vrátí asi až v roce 2015.
EK své odhady zveřejnila v prognóze na letošní a následující dva roky. Čtvrtá největší ekonomika eurozóny Španělsko podle ní letos vykáže pokles o 1,3 procenta, příští rok má ale o půl procenta vzrůst. To však bude jen asi poloviční tempo, neboť Brusel dosud předpovídal růst o 0,9 procenta. Nezaměstnanost do konce příštího roku neklesne pod 26 procent.
Mírně by se naopak měla míra nezaměstnanosti příští rok snížit v Řecku, a to ze současných zhruba 27 procent na 26 procent. Prognózu řeckého hospodářského růstu na následující rok EK nechala beze změny. Ekonomika krizí tvrdě zasažené země, kam v uplynulých letech zamířily dva záchranné programy EU a MMF, bude letos klesat čtyřprocentním tempem, příští rok ale má o 0,6 procenta vzrůst.
Třetí největší ekonomika eurozóny Itálie, která se nyní potýká s vleklou hospodářskou recesí, podle Bruselu za celý letošní rok klesne o 1,8 procenta. V následujícím roce ale již poroste, a to tempem 0,7 procenta, které Brusel předpovídal i v předcházející předpovědi.
Pokles hrubého domácího produktu o 8,7 procenta Brusel pro letošní rok předpovídá Kypru. Příští rok ale prý již tempo poklesu zpomalí na více než polovinu. K růstu o 1,1 procenta se HDP vrátí v roce 2015.
Slovinsko je po Kypru druhou zemí EU, kterým Brusel na příští rok předpovídá pokles HDP. Zemi, o které se v minulých měsících hovořilo jako o možném dalším kandidátovi na zahraniční finanční pomoc, se HDP příští rok sníží o jedno procento. K mírnému růstovému tempu 0,7 se vrátí o rok později.
Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn dnes upozornil, že pokud bude země pokračovat v ekonomických reformách a ozdravování bankovního sektoru, nebude záchranný balíček od svých partnerů v eurozóně potřebovat.
(Zdroj: EK, Bloomberg, čtk)