Pokračující příliv levné likvidity v globální ekonomice a úvěrový boom v zemích jako Čína jsou okolnosti, díky nimž lze prohlásit, že světová ekonomika se nyní nachází v horší situaci, než tomu bylo v roce 2008, tedy v roce, kdy na ni globální finanční krize dolehla v podobě recese. Uvedl to pro pořad televize CNBC „věčný medvěd“ a vydavatel reportu The Gloom, Boom & Doom Marc Faber.
Masivní uvolňování měnové politiky světových centrálních bank a snadný přístup k likviditě „skončí špatně“ a vede podle Fabera pouze k otázce, zda dospěje do mírné ekonomické krize a následnému masivnímu tištění peněz („a tady je řeč o bilionech dolarů“), nebo bude tím prvotním dopadem inflační spirála.
Faber své varování odkázal na aktuální analýzu bývalého hlavního ekonoma Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Williama Whita. Ten uvádí, že podíl likvidity na hrubém domácím produktu je ve vyspělých ekonomikách o 30 procent vyšší oproti roku 2007. „Úvěrovou krizi jsme tu v roce 2008 měli kvůli nadměrnému přebytku likvidity v ekonomice, a té je v současnosti výrazně více,“ dodává.
Jedním z nejčasněji zmiňovaných rizik pro druhou největší ekonomiku světa je právě radikální růst úvěrového trhu v Číně v posledních letech. „Procentuální podíl úvěrů na velikosti ekonomiky se za posledního 4,5 roku zvýšil o 50 procent, tedy nejrychleji v celé Asii.“ Dle průzkumů zveřejněných v létě se úvěrové podmínky v Číně vrátily na práh finanční krize let 2008-2009. Tamní centrální banka přitom v červenci ohlásila kroky k liberalizaci úvěrového trhu, v podobě zrušení spodní hranice pro úrokové sazby, za které domácí banky poskytují úvěry. Země k liberalizaci přistoupila v situaci zpomalujícího ekonomického růstu.
Obavy podle Fabera budí také rostoucí zadluženost asijských domácností, jejíž míra růstu překračuje růst vládního dluhu. „Například v Thajsku není recese, ale ani růst, podobně jako v Singapuru či Hongkongu. A proč jsou ceny tolika výrobků v těchto zemích o tolik vyšší oproti Spojeným státům? Infalce cen aktiv a vysoké ceny nemovitostí zvyšují náklady obchodů, které tak účtují vyšší ceny. Růst cen finančních aktiv se tak může promítat do spotřebytelské inflace,“ argumentuje Faber.
Před nafukující se úvěrovou bublinou v čínské ekonomice varoval Faber již dříve a přizvukoval mu další medvěd mezi investičními guru – Jim Chanos. Čína je největším konzumentem komodit na světě a je na ní exportně závislých hodně menších zemí; ať už Peking půjde cestou omezení poskytování úvěrů, nebo nechá situaci ve finančním systému dále se vyvíjet rizikovým směrem, dopad to může mít na celou globální ekonomiku.
(Zdroj: CNBC, Bloomberg)