Aktualizováno Trhy jsou posedlé tím, kdy Fed začne snižovat tempo nákupů aktiv. Avšak Fed sám hluboce přemýšlí o tom, jak by měla vypadat monetární politika ve chvíli, kdy tento „tapering“ skončí. Svědčí o tom dvě analýzy od Williama Englishe a Davida Wilcoxe. Ti jsou považováni za dva nejvýznamnější makroekonomy pracující pro FOMC. Jan Hatzius z tvrdí, že výsledky analýz by nebyly zveřejněny, kdyby je neschválil Ben Bernanke s Janet Yellen. Tyto výsledky přitom zabíhají mimo obvyklý střední proud a určitě je formálně neschvaluje většina členů FOMC.
Studie od Englishe tvrdí, že Fed by měl učinit závazek, že bude sazby držet nízko po dobu delší, než by implikovala obecně přijímaná monetární pravidla. Wilcox se pak ve své analýze zaměřuje na „endogenní nabídku“ a na to, zda by měl Fed bránit tomu, aby se přechodný pokles potenciální nabídky nestal poklesem stálým. Obě studie jsou dlouhé a uznávají, že daná témata jsou spojena s řadou nejistot. Zdá se však, že z nich můžeme učinit tři hlavní závěry.
Zaprvé, obě studie pracují s nevyřčeným předpokladem, že růst rozvahy Fedu již není prvořadé téma. Z toho můžeme podle mého názoru usuzovat, že oba ekonomové věří, že datum spuštění a ukončení „taperingu“ se nebude měnit o více než o pár měsíců a že je tudíž zhruba známa i celková výše rozvahy Fedu. Klíčové rozhodnutí se nyní podle nich týká toho, jak se budou vyvíjet sazby a jaké sliby by centrální banka ohledně jejich vývoje měla učinit.
Zadruhé, obě studie naznačují, že Fed by měl držet sazby nízko déle, než ukazuje standardní Taylorovo pravidlo a to i v případě, že inflace přechodně převýší 2 % a nezaměstnanost klesne pod strukturální úroveň. To by vedlo k rychlejšímu současnému oživení, protože by klesly reálné sazby. Englishovy kalkulace ukazují, že první zvýšení sazeb by mělo přijít až v roce 2017 a nejlepší hranicí, která by měla růst sazeb spustit, by měla být nezaměstnanost na 5,5 %. Tedy jeden procentní bod pod hranicí současnou. O takové možnosti trhy zatím vůbec neuvažují.
Zatřetí, oba ekonomové se domnívají, že na to, aby nedošlo k dlouhodobému zhoršení nabídkové strany ekonomiky, je zapotřebí agresivní monetární politiky. Bernanke se tomuto tématu ve svých dřívějších projevech věnoval jen krátce, Wilcox nyní tvrdí, že potenciální produkt v posledních letech klesl až o 7 %. Hlavním důvodem by mělo být snížení tempa růstu produktivity. Za normálních okolností by tato informace vedla k úvahám o utažení politiky, protože v ekonomice by docházelo k poklesu objemu volných kapacit. Wilcox ale tvrdí, že velká část nabídkových ztrát je vyvolána slabou poptávkou. Její oživení by například zvýšilo investice a mezera by se zmenšila. Jde tedy o další argumenty ve prospěch „nízkých sazeb po delší dobu“.
Celkově se tedy zdá, že ekonomové z Fedu už počítají s tím, že snížení tempa nákupů aktiv přijde poměrně brzy. Zároveň se však domnívají, že sazby by měly zůstat u nuly až do roku 2017. Je jasné, že přesvědčit o tom trhy by bylo složité. Ty se totiž v současné době domnívají, že „tapering“ je silným signálem toho, že růst sazeb se už blíží.
Hatzius v čerstvém rozhovoru pro CNBC uvedl, že očekává počátek omezování QE ze strany Fedu k březnu příštího roku. Prvním důvodem je dle něj vyčkání na pevné usazení nové šéfky Fedu Yellenové v čele instituce, druhým podrobné vyhodnocení dopadů nedávných sporů o rozpočet a dluhový strop mezi Demokraty a Republikány.
(Zdroj: Blog Gavyna Daviese)