Aktualizováno Průmyslová výroba v eurozóně za září klesla o 0,5 procenta, tedy o trochu výrazněji, než se čekalo. Konsensus byl nastaven na -0,3 procenta. V srpnu výroba stoupla o jedno procento, nejvíce za dva roky, září tak přináší korekci.
Na snížení se podílela hlavně výroba zboží dlouhodobé spotřeby, jejíž pokles od srpna zrychlil na 2,6 procenta. Přidala se produkce kapitálového zboží klesající o 1 procento a meziproduktů, nižší o 0,8 procenta. Výroba zboží běžné spotřeby se snížila o 0,2 procenta. Stabilizační roli pak znovu sehrály energie, jejichž produkce o 1,3 procenta stoupla. Regionálně byl pokles průmyslu určen hlavně negativním vývojem v Německu a Portugalsku.
Přestože září přineslo korekci dobrého srpnového výsledku, v průmyslu dochází k postupnému zlepšování. To je více vidět na meziročních číslech. Oproti loňskému září výroba stoupla o procento a zastavila tak pokles trvající od listopadu 2011. Toto oživení je založeno na produkci zboží běžné spotřeby a kapitálovém zboží, i v dalších oblastech se však dynamika zlepšuje.
Pokud se díváme právě na trendové zlepšování situace v průmyslu eurozóny, jsou Německo s Portugalskem naopak důležitými tahouny. V září zde výroba meziročně přidala 1,3 procenta. Velmi silný nárůst za září hlásí Irsko, 11,7 procenta, jde ovšem hlavně o efekt hodně nízké srovnávací základny. Slušný, 1,4procentní růst průmyslu registruje Španělsko, 1,6procentní růst pak vidíme v Nizozemsku. Po celý rok relativně silně roste slovenský průmysl. Hlavní brzdou zůstává Itálie s meziročním poklesem průmyslu o 3 procenta. K ní se řadí ještě Francie a Finsko.
Zlepšení dynamiky průmyslu se upevňuje, stále ale zůstává relativně slabé a netýká se všech hlavních členů eurozóny. Tento vývoj je v souladu s měkkými indikátory z průmyslu. Právě ty pozorně sleduje také ECB, pro kterou tedy dnešní čísla nejsou důvodem ke změnám v současném přístupu. Její tendence dál uvolňovat politiku se nezmění.